CODEXIS® Přihlaste se ke svému účtu
CODEXIS® ... 85/1999 Sb. Vyhláška, kterou se stanoví metody pro zjišťování hořlavosti a oxidačních vlastností chemických látek a chemických přípravků A.15. Teplota vznícení kapalin a plynů

A.15. Teplota vznícení kapalin a plynů

85/1999 Sb. Vyhláška, kterou se stanoví metody pro zjišťování hořlavosti a oxidačních vlastností chemických látek a chemických přípravků

A. 15. Teplota vznícení kapalin a plynů

1 Metoda

1.1 Úvod

Tato zkouška není určena pro látky výbušné a látky, které se spontánně vznítí při kontaktu se vzduchem a teplotě okolí.

Zkušební postup je určen pro plyny, kapaliny a páry, které se mohou za přítomnosti vzduchu zapálit na horkém povrchu.

Teplotu vznícení může značně snížit přítomnost nečistot jako katalyzátorů, materiál povrchu či větší objem zkušební nádoby.

1.2 Definice a jednotky

Míra vznětlivosti se vyjadřuje teplotou vznícení. Teplota vznícení je nejnižší teplota, při které se zkoušená látka smíchána se vzduchem za podmínek stanovených v této zkušební metodě samovolně vznítí.

1.3 Referenční látky

Referenční látky uvedené v IEC 79-4 (ČSN 33 0371), DIN 51 794, ASTM-E 659-78, BS 4056 a NF T 20-037 jsou určené ke kontrole správnosti provádění zkoušky v pravidelných časových periodách a umožňují porovnání s výsledky z jiných metod.

1.4 Princip metody

Metoda stanoví minimální teplotu vnitřního povrchu uzavřeného prostoru, která způsobí vznícení plynu, páry nebo kapaliny vpravených do tohoto prostoru.

1.5 Kvalitativní kritéria

Mez opakovatelnosti (r) se mění podle rozpětí teplot vznícení a použité zkušební metody. Citlivost a další parametry závisejí na použité zkušební metodě.

1.6 Popis metody

Zkušební zařízení, zkušební podmínky a provedení zkoušky jsou popsány v IEC 79-4 (ČSN 33 0371), DIN 51 794, ASTM-E 659-78, BS 4056 a NF T 20-037.

2 Údaje

Zaznamenají se zkušební teplota, atmosférický tlak, množství použitého zkušebního vzorku a indukční perioda vznícení.

3 Protokol o zkoušce a interpretace výsledků

Protokol o zkoušce obsahuje následující známé údaje:

- přesnou specifikaci látky (identifikaci a nečistoty),

- odkaz na použitou zkušební metodu a na každou možnou odchylku od stanoveného zkušebního postupu,

- datum zkoušky,

- množství použitého vzorku, atmosférický tlak, teplotu okolního prostředí,

- použité zkušební zařízení,

- výsledky měření (zkoušené teploty, minimální teplotu vznícení, příslušnou indukční periodu a objem zkušební dávky),

- všechny další poznámky, které jsou důležité a potřebné pro interpretaci výsledků.