CODEXIS® Přihlaste se ke svému účtu
CODEXIS® ... 83/1973 Sb. Vyhláška Ministra zahraničních věcí o Konzulární úmluvě mezi Československou socialistickou republikou a Polskou lidovou republikou Článek 39

Článek 39

83/1973 Sb. Vyhláška Ministra zahraničních věcí o Konzulární úmluvě mezi Československou socialistickou republikou a Polskou lidovou republikou

Článek 39

1. V případě, kdy se příslušný orgán přijímajícího státu dozví o dědictví po občanu vysílajícího státu zemřelého v přijímajícím státě, uvědomí o tom neodkladně konzulárního úředníka vysílajícího státu.

2. V případě, kdy se příslušný orgán přijímajícího státu dozví o dědictví po osobě zemřelé v tomto státě, bez zřetele na její občanství, které se může týkat občana vysílajícího státu, uvědomí tento orgán neodkladně konzulárního úředníka vysílajícího státu.

3. Příslušný orgán státu, na jehož území se nachází dědictví uvedené v odstavcích 1 a 2, učiní potřebná opatření podle zákonů a předpisů tohoto státu k zajištění dědictví a doručí konzulárnímu úředníkovi opis závěti, jestliže byla pořízena, jakož i všechny dostupné informace o dědicích, obsahu a hodnotě dědictví, a také ho uvědomí o termínu zahájení řízení ve věci nebo o stádiu, v jakém se nachází.

4. Ve věcech zajištění dědictví uvedených v odstavcích 1 a 2 může konzulární úředník spolupracovat s příslušnými orgány přijímajícího státu, zejména:

a) při všech opatřeních nutných k zabránění škody na dědictví včetně prodeje movitého majetku,

b) při určení správce nebo opatrovníka dědictví a při obstarávání jiných věcí týkajících se správy dědictví.

5. Jestliže občan vysílajícího státu má nárok na dědictví nacházející se v přijímajícím státě a tento občan není trvale usídlen v tomto státě a není ani jiným způsobem zastoupen, konzulární úředník má právo zastupovat jej přímo nebo prostřednictvím zástupce před soudy nebo jinými orgány přijímajícího státu.

6. Konzulární úředník vysílajícího státu může přijímat dědické podíly nebo odkazy náležející občanům tohoto státu, kteří nejsou trvale usídleni v přijímajícím státě, jakož i všechny platby z titulu náhrady škody, důchodu a sociálního zabezpečení, jakož i příjmy z pojistek za účelem předání oprávněným osobám.

7. Movitý majetek a peněžní částky pocházející z likvidace dědictví náležejícího občanu vysílajícího státu mohou být předány konzulárnímu úředníku za podmínky, že nároky věřitelů zemřelé osoby byly uspokojeny nebo zajištěny a že rovněž všechny daně a poplatky týkající se dědictví byly zaplaceny nebo zajištěny.