§ 8.
Osvobozování od náboženského vyučování.
(1) Ohlášky nároku na osvobození dětí některého vyznání náboženského podle 2. věty odst. 5. §u 3 zákona podávati jest jednotlivě za každého žáka orgánům tamže jmenovaným, a to před zápisem do školy na počátku každého školního roku. Záporné vyřízení ohlášky budiž doručeno straně i správci školy vždy písemně s odůvodněním. Ohlášky nároku na osvobození dětí od náboženského vyučovaní nebo protokoly je zastupující mají povahu pouhého oznámení ve věcech veřejných a jsou kolku prosty (saz. pol. 50/44 g popi. zák. a pol. 14 g uher. poplatkových pravidel).
(2) Právo žádati o osvobození dítěte od vyučování náboženství přísluší zpravidla oběma rodičům společně po jejich vzájemné dohodě. U dětí nemanželských náleží právo toto matce, u dětí jednostranně osiřelých tomu z rodičů, který žije, u oboustranných sirotků, nebo jsou-li rodiče dítěte neznámí, zákonnému zástupci dítěte. U dětí adoptovaných vykonává za trvání poměru adopčního právo to otec (matka) adoptivní, a bylo-li dítě adoptováno v souhlase obou manželů, přísluší právo to adoptivním rodičům společně po jejich vzájemné dohodě.
(3) Všemu učitelstvu je zakázáno, aby vykonávalo ve službě jakýmkoli způsobem vliv na svobodné rozhodování rodičů nebo jich zástupců buď ve prospěch náboženského vyučování a náboženských cvičení nebo proti nim. Ustanovení toto platí i tehda, nezná-li strana příslušných předpisů nebo žádá-li o jich výklad; v takovém případě budiž příslušné po učení omezeno jen na to, že se strana seznámí s předpisy o věci platnými.