§ 7.
Náboženská cvičení a úkony.
(1) Za náboženská cvičení a úkony pokládati jest veškeré bohoslužebné úkony a pobožnosti všech vyznání náboženských, které se konají mimo hodiny, přikázané náboženskému vyučování schváleným rozvrhem hodin; ustanovuje je příslušný úřad církevní v mezích platných předpisů školních. Mládež školní nemůže býti ani přímo ani nepřímo nucena, aniž přímo nebo nepřímo odvracována od účasti při náboženských úkonech ve škole veřejné nebo soukromé kteréhokoli druhu, s výhradou práv, plynoucích z moci otcovské nebo poručenské. O potřebný dozor nad žactvem při náboženských úkonech stará se příslušný učitel náboženství.
(2) Co úřady církevní ustanoví o náboženském vyučování a o náboženských úkonech, oznámí orgánům, jmenovaným v § 3, odst. 4., zákona. Při školách, spravovaných přímo ministerstvem školství a národní osvěty, jsou v této věci příslušní inspektoři, pověření dozorem nad těmito školami ministerstvem školství a národní osvěty. Ustanovení církevních úřadů oznamují správci školy jmenované orgány, jemu nadřízené, načež správce školy zařídí vše, čeho je dále potřebí, a postará se o to, aby žactvo i učitel náboženství byli náležitě a včas zpraveni.
(3) Odporují-li ustanovení úřadů církevních v něčem obecnému řádu školnímu, jímž rozuměti je soubor všech platných předpisů o organisaci vyučování, o vyučovacím čase, o školní docházce a o školní kázni, orgány, v předchozím odstavci jmenované, neoznámí je správci školy, ale zpraví do 3 dnů ode dne, kdy došlo oznámení úřadů církevních, tyto úřady, z kterých důvodů odmítají je správci školy oznámiti.