§ 9.
Náboženství v rozvrhu hodin.
(1) Vyučuje-li se náboženství některého vyznání po třídách, budiž náboženství zpravidla (§ 9, odst. 4.) položeno v rozvrhu hodin každé třídy na hodiny krajní, t. j. první a poslední každého půldne vyučovacího, nesmí však býti položeno na půldny nebo dny, které jsou v týdnu obvykle prázdné.
(2) Vyučuje-li se náboženství ve zvláštních odděleních (§ 5, odst. 4., a § 6, odst. 3., zákona), budiž povšechně dbáno rovněž zásad, uvedených v předchozím odstavci. Při školách, kde by však nebylo vůbec možno položiti všechny hodiny náboženských oddělení na hodiny krajní, připouští se zcela výjimečně položití některé náboženské hodiny na dny a půldny v týdnu jinak prázdné.
(3) Na školách, kde náboženství vyučují členové duchovní správy, buďte náboženské hodiny do rozvrhu hodin vloženy, pokud lze, v dohodě s učitelem náboženství, šetříc ustanovení, uvedených v předchozích dvou odstavcích. Případné spory rozhodují úřady školní.
(4) Pokud zájmy vyučovací vůbec připouštějí, budiž dbáno toho, aby učitel náboženství byl, pokud lze, souvisle zaměstnán a aby se zbytečně nerozmnožoval náklad na čestné podle čl. IV. a VI. zákona ze dne 13. července 1922, č. 251 Sb. z. a n., jímž se mění některé zákony o služebních poměrech učitelstva veřejných škol obecných a občanských.