Článek 2
(1) Každá smluvní strana bude překlady, předané jí druhou smluvní stranou, využívat jako informační podklad pouze pro potřeby ministerstev a ostatních ústředních orgánů státní správy ke služebním účelům v rámci přípravy návrhů vnitrostátních právních předpisů. Předávající smluvní strana neodpovídá za škody vzniklé v souvislosti s využíváním překladů předaných druhé smluvní straně.
(2) Smluvní strany považují za autentické pouze znění publikované v Úředním věstníku Evropských společenství v některém z úředních jazyků Evropské unie. Smluvní strany si jsou vědomy toho, že Evropská společenství, zastoupená Úřadem pro úřední tisky Evropských společenství, jsou vlastníkem autorských práv k Úřednímu věstníku Evropských společenství a že pouze uvedený úřad může poskytnout svolení k překladu dokumentů a k jejich zveřejňování.