§ 4.
Soud může k návrhu nebo z úřední moci i po skončení řízení vysloviti, že nastalo přerušení sporu, vyjdou-li teprve po skončení sporu najevo okolnosti, pro které mohlo býti řízení podle §§ 1 až 3 přerušeno, a nabude-li soud přesvědčení, že ten, na jehož ochranu jsou dána ustanovení §§ 1 až 2, byl by mohl, kdyby nebylo bývalo překážky, dosíci příznivějšího pro sebe rozhodnutí ve věci hlavni. V usnesení, kterým soud vyslovil, že a kdy nastalo přerušení, buďtež zároveň zrušena rozhodnutí a opatření, která by byla vydána po nastalém přerušení. To se však nevztahuje na takové procesní úkony, které mohou obstáti bez újmy stran. Přerušení řízení nepřekáží tomu, aby byly zajištěny důkazy, nebo aby byla vykonána zajišťovací opatření, pokud jsou přípustná.