§ 3.
Nastanou-li okolnosti uvedené v § 1 u procesního zmocněnce strany nebo vedlejšího intervenienta (§ 1), přeruší soud k návrhu nebo z úřední moci řízení ve sporu jen, nebylo-li možno opatřiti, aby strana nebo vedlejší intervenient si včasně zřídili jiného procesního zmocněnce, a je-li obava, že by tyto okolnosti mohly působiti na vedení nebo výsledek sporu v neprospěch strany nebo vedlejšího intervenienta, zastoupených procesním zmocněncem, jemuž vadí překážka. Ustanovení § 1, odst. 1, věta druhá a třetí, platí i tu.