§ 2.
Nastanou-li okolnosti uvedené v § 1 u strany nebo vedlejšího intervenienta (§ 1), kteří jsou zastoupeni procesním zmocněncem, přeruší soud k návrhu nebo z úřední moci řízení ve sporu jen, je-li obava, že by tyto okolnosti mohly působiti na vedení nebo na výsledek sporu v neprospěch strany nebo vedlejšího intervenienta, jimž vadí překážka. Ustanovení § 1, odst. 1, věta druhá a třetí, platí i tu.