§ 5.
(1) Návrh na přerušení budiž podán u soudu, u kterého se spor právě projednává. Návrh, aby bylo vysloveno, že nastalo přerušení (§ 4), budiž podán u soudu, jenž věc projednával v první stolici. Návrh může býti učiněn do protokolu. Soud rozhodne, a to i když jde o přerušení z moci úřední, bez ústního jednání, může však před rozhodnutím zavésti šetření, je-li třeba vysvětlení.
(2) Přerušení řízení trvá, dokud nezanikla okolnost, pro kterou nastalo přerušení. V případech § 3 budiž řízení přerušeno na dobu nejdéle tří měsíců, počítajíc od účinnosti usnesení soudu, a strana budiž zároveň vyzvána, aby do této lhůty zřídila si jiného procesního zmocněnce, nebo, není-li to podle zákona vyloučeno, aby se sama ujala sporu. Uplyne-li tato lhůta marně, má se za to, že vstup do řízení nastal uplynutím této lhůty, a stranu stihnou následky, které zákon spojuje s tím, že strana si nezřídila advokáta procesním zmocněncem ve sporu advokátském, nebo že v jiném sporu byla nečinná.
(3) Proti rozhodnutí o tom, zda se řízení přerušuje (§§ 1 až 3), nebo zda nastalo přerušení (§ 4), je přípustný rekurs.
(4) Každá ze stran může navrhnouti, aby se v přerušeném řízení (§§ 1 až 4) pokračovalo, avšak odpůrce strany nebo vedlejšího intervenienta, u nichž se vyskytla překážka uvedená v §§ 1 až 4, nemůže návrh učiniti před uplynutím 30 dnů po zániku překážky.