§ 22.
(1) Služební úřad může zaměstnanci, pokud se to jeví v zájmu služby účelným a nebrání-li tomu zřetel k osobním poměrům zaměstnancovým, uložiti, aby při úředních cestách používal určitých dopravních prostředků; jsou-li pro to dány věcné, a pokud jde o zaměstnance, i osobní předpoklady, může mu služební úřad i uložili, aby určitý dopravní prostředek (motorové vozidlo, jízdní kolo, lyže, motorovou nebo veslovou lodici a pod.) sám řídil.
(2) Použije-li zaměstnanec podle takového příkazu dopravního prostředku, který náleží někomu jinému, hradí se mu nutný skutečný výdaj za jeho použití účelně a hospodárně vynaložený.
(3) Použije-li zaměstnanec, podle takového příkazu svého dopravního prostředku, poskytne se mu za každý služebně a skutečně ujetý kilometr nebo jeho část, nejméně však 400 metrů, náhrada, zahrnující veškeré výlohy, spojené s použitím dopravního prostředku při služebním výkonu, paušální částkou, již stanoví ministerstvo financí v dohodě s příslušnými ústředními úřady vyhláškou v úředním listě. Zaměstnanci, který vezme s sebou při takových úředních cestách i jiné úřední osoby, zvyšuje se za každou další takovou osobu příslušná částka paušální náhrady vždy o 10 %.
(4) Náhrady podle ustanovení odstavce 2 a 3 se hradí také, použije-li zaměstnanec bez příkazu podle odstavce 1 dopravního prostředku tam uvedeného, stalo-li se tak v zájmu služby účelně a hospodárně.