§ 23.
O společných jízdách.
(1) Bylo-li možno při úřední cestě jízdu se stejným (podobným) určením u více zaměstnanců vykonati účelněji a hospodárněji společným dopravním prostředkem bez rozdílu, o jaký dopravní prostředek jde, hradí se zaměstnanci, který výdaj na společný dopravní prostředek zaplatil, celý prokázaný výdaj.
(2) Nemohou-li zaměstnanci konající jízdu se stejným (podobným) určením, se dohodnouti o společném dopravním prostředku, po případě o jeho zaplacení, rozhodne zaměstnanec, jenž je pověřen vedením, a nebyla-li taková funkce nikomu udělena, zaměstnanec úředním postavením nejvyšší, po případě při stejném úředním postavení služebním pořadím nejstarší, a to závazně pro všechny ostatní zaměstnance.
(3) U zaměstnanců, kteří bez vážného důvodu společně jízdu nevykonali, se nepřihlíží, pokud jde o náhradu cestovních výloh, ke vzdálenosti, již mohli projetí společně, a jsou naopak povinni nahraditi, oč se tím celkový výdaj případně zvýšil.