K § 4.
(1) Příjem z podniků uvedených v § 4, odst. 1., zákona jest příjmem z činnosti hospodářsky samostatné. Pro zjišťování a započítávání tohoto příjmu platí všeobecné zásady [§ 2, oddíl a) a b), tohoto nařízení], při čemž ovšem pro použití § 4 zákona přicházejí v úvahu pouze příjmy, které pocházejí přímo z těchto podniků. Naproti tomu nepřicházejí v úvahu příjmy, které pocházejí z nějaké činnosti vedlejší, provozované sice současně s některým z uvedených podniků, nikoliv však přímo z něho. Takovéto příjmy jest posuzovati podle zásad všeobecných (§ 2 zákona a tohoto nařízení). Na př. do příjmu z trafiky, rozhodného podle § 4 zákona, se započítává pouze příjem z prodeje tabákových výrobků, kolků, poštovních cenin a směnek, nikoliv případný příjem z prodeje na př. jiných kuřáckých potřeb, novin, papíru atd., jenž se započítává pouze do všeobecné hranice podle § 2 zákona.
(2) Při zjišťování příjmu z trafiky jest třeba si vyžádati též vyjádření příslušných finančních úřadů.
(3) Je-li některý z uvedených podniků válečnému poškozenci propůjčen (odňat), provede se změna vyplývající z toho pro požitky dotyčného válečného poškozence dle možnosti ihned od 1. dne měsíce následujícího propůjčení (odnětí) podniku.
(4) Pro příjem z uvedených podniků platí všeobecná hranice, vylučující z nároku na důchod podle § 2 zákona (případně hranice zvýšena podle § 3 zákona). Teprve v případě, že příjem z uvedených podniků nedosahuje této hranice, přichází k platnosti ustanovení § 4, odst. 1., zákona, totiž že válečný poškozenec má nárok na důchod pouze tenkráte a potud, když a pokud příjem z uvedených podniků nepřevyšuje o 100% požitků, jež by mu jinak dle tohoto zákona příslušely. Na př.: Má-li válečný invalida s výdělečnou schopností sníženou o 50%, ženatý, otec jednoho dítěte, čistého příjmu z trafiky 1530 Kč ročně nebo méně, má nárok na nezkrácené požitky, t. j. ročních 1530 Kč (900 Kč důchodu, 450 Kč drahotní přirážky, 180 Kč příplatků na dítě a na manželku). Má-li v uvedeném případě válečný invalida čistého příjmu z trafiky ročních 2000 Kč, přísluší mu na požitcích pouze ročních 1060 Kč (180 Kč jako nezkrácený příplatek na dítě a na manželku, drahotní přirážka 450 Kč a 430 Kč na důchodu), neboť jest v tomto případě požitky válečného poškozence zkrátiti o částku, o kterou jest jeho příjem větší než požitky válečného poškozence (1530 - [2000 - 1530] = 1060). Má-li tento invalida čistého příjmu z trafiky ročních 3060 Kč, nepříslušejí mu v důsledku ustanovení § 4, odst. 1., zákona vůbec žádné požitky (1530 - [3060 - 1530] = 0). O pořadí požitků v případě jejich zkracování či odnímání platí § 2, oddíl c), odst. 2. a 3., o změně požitků § 2, oddíl c), odst. 8., tohoto nařízení.
(5) Má-li válečný poškozenec zároveň příjem jak z některého podniku jmenovaného v § 4, odst. 1., zákona, tak z jiného pramene, sčítá se obojí příjem, při čemž ovšem příjem z činnosti hospodářsky nesamostatné se započítává vždy pouze polovičkou (§ 2, odst. 4., zákona). Pro součet obojího příjmu platí rovněž všeobecná hranice podle §§ 2 a 3 zákona. Teprve v případě, je-li tento součet menší než uvedená hranice, přichází v úvahu ustanovení § 4, odst. 1„ zákona. Na př.: Má-li v případě, uvedeném v předchozím odstavci, válečný invalida ročního příjmu z trafiky 1530 Kč nebo méně a 4400 Kč nebo méně jiného příjmu z činnosti hospodářsky samostatné, příslušejí mu ně zkrácené požitky 1530 Kč ročně, poněvadž součet obojího příjmu (5930 Kč) jest menší než všeobecná hranice, vylučující z nároku na důchod (v tomto případě 6000 Kč) a příjem z trafiky nevylučuje nároku na požitky. Má-li v tomto případě válečný invalida ročního příjmu z trafiky 2000 Kč a jiného příjmu z činnosti hospodářsky samostatné 4000 Kč nebo méně, přísluší mu na požitcích, ačkoliv součet obojího příjmu (6000 Kč) nepřesahuje všeobecné hranice vylučující z nároku na důchod, pouze ročních 1060 Kč, neboť v tomto případě přichází k platnosti ustanovení § 4, odst. 1., zákona a jest požitky válečného poškozence zkrátiti o částku, o kterou jest jeho příjem z trafiky větší než požitky válečného poškozence.
(6) Ustanovení předchozích odstavců platí obdobně též pro příjmy z výslužných anebo zaopatřovacích požitků, uvedených v § 4, odst. 1., zákona, s tím ovšem rozdílem, že se tyto příjmy pokládají za příjmy z činnosti hospodářsky nesamostatné a započítávají se tedy vždy polovičkou. Na př.: Utrpěl-li státní zřízenec, jenž byl povolán k vojenské službě válečné, v této službě poranění, následkem něhož byl dán do výslužby s výslužnými požitky ročních 3600 Kč, a je-li jeho výdělečná schopnost snížena o 50%, má nárok na 900 Kč ročních požitků válečného poškozence (450 Kč drahotní přirážky a 450 Kč na důchodu), neboť jest v tomto případě požitky válečného poškozence zkrátiti o částku, o kterou jest jeho příjem z výslužných požitků (započítán polovičkou) větší než požitky válečného poškozence
3600
(1350 - [---- - 1350] = 900).
2
Měl-li by v daném případě válečný invalida ročního příjmu 5400 Kč z výslužných požitků, nepříslušely by mu vůbec žádné požitky válečných poškozenců
5400
(1350 - [---- - 1350] = θ).
2
Měl-li by v daném případě tento invalida ročního příjmu 2700 Kč z výslužných požitků, příslušejí mu celé požitky válečného poškozence
2700
(1350 - [---- - 1350] = 1350).
2
(7) Ustanovení tato platí rovněž pro válečného invalidu, jenž byl povolán do válečné služby vojenské již jako civilní státní pensista.
(8) Příjmy z výslužných neb zaopatřovacích požitků, příslušející válečnému poškozenci z pensijních (provisních) fondů státních drah (postátněných železnic), sluší považovati za příjmy pro přiznání důchodu válečného poškozence na roveň postavené "příjmům z výslužných nebo zaopatřovacích požitků, příslušejících válečnému poškozenci od státu, země, kraje, obce nebo veřejného fondu, jakož i z pensijního (provisního) fondu soukromé dráhy sloužící veřejné dopravě".
(9) Zemskému úřadu pro péči o válečné poškozence se ukládá, aby v případech, kdy vznikne domněnka, že válečný poškozenec požívá odpočivných platů, případně zaopatřovacích požitků dle odstavce 6. až 8., dorozuměl se před poukázáním požitků válečných poškozenců s likvidaturou, poukazující dotyčné odpočivné nebo zaopatřovací požitky, zda vyplácí tyto požitky, v jaké výši a za které osoby.
(10) Pro válečné poškozence, přijaté do veřejných služeb anebo služeb soukromé dráhy za okolností, uvedených v § 4, odst. 2., zákona, platí tato ustanovení:
1. Nepřevyšují-li jejich služební požitky (peněžité i naturální) 6000 Kč ročně, mají nárok na požitky válečných poškozenců za podmínek, platných pro ostatní válečné poškozence.
2. Převyšují-li jejich služební požitky (peněžité i naturální) ročních 6000 Kč a jsou-li aspoň z 50% neschopni k výdělku, mají nárok na polovici důchodu, jenž by jim jinak příslušel. Další případné požitky [§ 2, oddíl c), odst. 2., tohoto nařízení] počítají se z této polovičky důchodu.
3. Převyšují-li jejich služební požitky (peněžité i naturální) ročních 6000 Kč a jsou-li méně než z 50% k výdělku neschopni, nepříslušejí jim vůbec žádné požitky válečných poškozenců.
(11) Pro příjmy ze služeb uvedených v § 4, odst. 2., zákona platí v případě, uvedeném v předešlém odstavci pod č. 2., ustanovení o všeobecné hranici, vylučující z nároku na důchod i o zvyšování této hranice (§§ 2 a 3 zákona); považují se za příjmy z činnosti hospodářsky nesamostatné, takže se započítávají vždy pouze polovičkou.
(12) Ustanovení § 4, odst. 2., zákona platí jen po dobu, po kterou má válečný poškozenec požitky ze služebního poměru tam uvedeného; změna v požitcích válečného poškozence, vyplývající z okolnosti, že byl do takovýchto služeb přijat anebo z nich propuštěn, provede se ihned od prvního dne měsíce následujícího přijetí do služeb (propuštění ze služby).
(13) V případě, že válečný poškozenec má z takovéhoto služebního poměru požitky podstatně nižší, než jaké mají jiní zřízenci téže kategorie služební, platí o těchto požitcích pouze ustanovení o všeobecné hranici (§§ 2 a 3 zákona), nikoliv také ustanovení § 4, odst. 2., zákona.
(14) Příklad: Válečný invalida, neschopný z 55% výdělku, jenž byl po vzniku nároku na důchod podle tohoto zákona přijat do služeb státu apod. za týchž pracovních podmínek, za jakých jsou přijímáni jiní zřízenci téže kategorie služební, a jehož služební požitky z tohoto poměru činí na př. 10.000 Kč ročně (z čehož se podle § 4, odst. 11., tohoto nařízení započítává pouze 5000 Kč). - jemuž by tedy jinak příslušel invalidní důchod 1440 Kč - má podobu, po kterou má požitky z tohoto služebního poměru, nárok na poloviční důchod ročních 720 Kč, z něhož se počítají další případné požitky (v uvedeném případě drahotní přirážka 360 Kč ročně) ; činí-li v uvedeném případě požitky ty 10.800 Kč ročně (t. j . započítáno polovičkou 5400 Kč), obdrží na požitcích 680 Kč ročně (5000 + 720 + 360 - 5400 = 680), t. j. drahotní přirážku 360 Kč a 320 Kč na invalidním důchodu; činí-li v daném případě jeho služební požitky 12.160 Kč ročně nebo více, nemá vůbec nároku na požitky válečného poškozence.
(15) Má-li válečný poškozenec příjem jednak ze služebního poměru, jmenovaného v § 4, odst. 2., zákona, jednak také příjem jiný, platí pro něj obdobně ustanovení § 4, odst. 5., tohoto nařízení.