K § 3.
(1) Žijí-li s válečným poškozencem ve společné domácnosti osoby, k jejichž výživě válečný poškozenec podle zákona jest povinen přispívati a skutečně přispívá, zvyšuje se částka uvedená v § 2 zákona (t. j. 5000 Kč buď skutečného příjmu, jde-li o příjem z činnosti hospodářsky samostatné, anebo předpokládaného příjmu po redukci provedené podle § 2, odst. 4., zákona, jde-li o příjem plynoucí z činnosti hospodářsky nesamostatné) o 10%, tedy o 500 Kč za každou jednotlivou takovou osobu, nejvýše však o 4000 Kč ročně, v případech zvláštního ohledu hodných o 5000 Kč ročně.
(2) Příklad: Má-li válečný invalida manželku a dítě, tvoří roční příjem 6000 Kč (5000 + 2 x 500) všeobecnou hranici, při které má ještě nárok na nezkrácený invalidní důchod; ovšem započítává se podle § 2, odst. 2., zákona do příjmu manželova případný příjem manželky a dítěte. Jde-li o invalidu, jehož příjem, jakož i případný příjem manželky a dítěte plyne veskrze z činnosti hospodářsky nesamostatné, pokládá se hranice tato za dosaženu až při ročním příjmu 12.000 Kč, neboť jest podle § 2, odst. 4., zákona započítati tento příjem pouze polovičkou, t. j. právě 6000 Kč.
(3) Při příjmu smíšeném (jednak z činnosti hospodářsky samostatné, jednak z činnosti hospodářsky nesamostatné) postupuje se podle obdoby § 2, oddílu a), odst. 7., tohoto nařízení. Na př.: Má-li válečný invalida, ženatý, otec jednoho dítěte, 10.000 Kč roční mzdy a jeho manželka, k jejíž výživě on přispívá, 1000 Kč ročního příjmu ze samostatné činnosti, považuje se ona hranice za dosaženu, neboť z jeho mzdy se započítává pouze polovička, t. j. 5000 Kč (5000 + 1000 = 6000).