K § 30.
(1) Ode dne účinnosti zákona ze dne 20. února 1920, č. 142 Sb. z. a n., t. j. od 1. května 1920, příslušejí za předpokladu, že splněny jsou všechny zákonem stanovené náležitosti, důchody, jakož i ostatní požitky podle tohoto zákona, těmto osobám:
1. důchod invalidní: válečným invalidům, kteří byli propuštěni z činné služby vojenské (z válečných úkonů, ze zajetí) před 1. květnem 1920 a u nichž bylo zjištěno sociálně- lékařskou komisí (případně způsobem stanoveným vládním nařízením ze dne 8. června 1922, č. 181 Sb. z. a n.), že snížení výdělečné schopnosti o nejméně 20% následkem válečné služby vojenské (válečných úkonů, útrap v zajetí) nastalo nejpozději 30. dubna 1920;
2. důchod vdovský:
a) vdovám (družkám) po vojínech (osobách povolaných k válečným úkonům, zajatcích neb rukojmích), kteří padli nebo zemřeli před 1. květnem 1920,
b) manželkám (družkám) vojínů (osob povolaných k válečným úponům, zajatců neb rukojmí), kteří se stali nezvěstnými před 1. květnem 1920;
3. důchod sirotčí: dětem (adoptivním dětem) vojínů (osob povolaných k válečným úkonům, zajatců neb rukojmí), kteří padli, zemřeli neb se stali nezvěstnými před 1. květnem 1920;
4. důchod předkův: rodičům (prarodičům) vojínů (osob povolaných k válečným úkonům, zajatců neb rukojmí), kteří padli, zemřeli neb se stali nezvěstnými před 1. květnem 1920.
(2) Vznikla-li událost, zakládající nárok na důchod, teprve dne 1. května 1920 anebo později, příslušejí důchody, jakož i ostatní požitky podle zákona od 1. dne měsíce následujícího po této události. Na př.: Důchod vdovský (sirotčí, předkův) přísluší tedy v případech, kdy manžel (otec, syn) zemřel 1. května 1920 nebo později, od 1. dne měsíce následujícího po tom, co zemřel manžel (otec, syn).
(3) Důchody, jakož i ostatní požitky, podle zákona ze dne 25. ledna 1922, č. 39 Sb. z. a n., zvýšené, příslušejí osobám, jmenovaným v předchozích dvou odstavcích, ode dne účinnosti uvedeného zákona, t. j. od 1. února 1922, za předpokladu, že nárok vznikl před počátkem účinnosti tohoto zákona (jinak od 1. dne měsíce následujícího události, zakládající nárok na zvýšený důchod).
(4) Je-li nárok na důchody, jakož i ostatní požitky založen teprve v zákoně ze dne 25. ledna 1922, č. 39 Sb. z. a m, případně může-li býti důchod přiřknut teprve na základě tohoto zákona, příslušejí požitky (případně jest důchod přiřknouti) od 1. února 1922, v případě, že událost, zakládající nárok na důchod, vznikla teprve dne 1. února 1922 anebo později, od 1. dne měsíce následujícího této události.
(5) Válečným poškozencům, kteří se stali nebo stanou státními občany Československé republiky po vyhlášení zákona ze dne 20. února 1920, č. 142 Sb. z. a n., příslušejí (případně mohou býti přiřčeny) požitky od prvního dne měsíce následujícího po tom dni, od kterého jest je podle příslušných platných ustanovení pokládati za státní občany československé, jsou-li splněny ostatní podmínky, nárok odůvodňující. Vznikla-li událost, zakládající nárok na důchod, po tomto dni, příslušejí (mohou býti přiřčeny) požitky od prvního dne měsíce následujícího této události.
(6) Ježto Zemské úřady pro péči o válečné poškozence mohou vzhledem k velkému počtu případů přiznati, vyměřiti a poukázati důchody jen postupně, budou vojenské zaopatřovací požitky (invalidní pense a příplatek za zranění) podle zákona ze dne 27. prosince 1875, č. 185 ř. z., případně uherského zák. čl. LI. z roku 1875 doplněného zák. čl. XVI. z roku 1896, vdovská pense a vychovávací příspěvky podle zákona ze dne 19. března 1907, č. 86 ř. z., a 27. dubna 1887, č. 41 ř. z., případně podle uherských zák. čl. XVI. z roku 1907 a čl. XX. z roku 1887 ve znění zák. čl. X. z roku 1891 a zák. čl. IV. z roku 1896, státní vyživovací příspěvky podle zákona ze dne 30. září 1919, č. 530 Sb. z. a n., a státní příplatky podle zákona ze dne 28. března 1918, č. 119 ř. z., případně uherského zák. čl. XV. z roku 1915, vyplaceny prozatím dále až do doby, kdy bude - se zpětnou účinností - poukázán důchod podle tohoto zákona, ovšem vzhledem k § 40 zákona proti zúčtovaní na tento důchod.
(7) Jakmile Zemský úřad pro péči o válečné poškozence přizná a vyměří důchod, oznámí to s údajem dne, od kterého hodlá důchod poukázati k pravidelné výplatě (v tuzemsku prostřednictvím poštovního úřadu šekového, v cizině prostřednictvím našich zastupitelských úřadů) jednak vojenské pensijní likvidatuře, jednak bernímu úřadu (v cizině příslušnému zastupitelskému úřadu) se žádostí, aby od onoho dne zastavena byla výplata jednak vojenských zaopatřovacích požitků, jednak státního vyživovacího příspěvku a státního příplatku; vojenská pensijní likvidatura, případně berní úřad (zastupitelský úřad v cizině) sdělí na to neprodleně Zemskému úřadu pro péči o válečné poškozence, jaký celkový peníz budou tvořiti u dotyčného důchodce vojenské zaopatřovací požitky, případně státní vyživovací příspěvky a státní příplatky od 1. května 1920 až do dne, od kterého hodlá Zemský úřad poukázati důchod k výplatě.
(8) Zemsky úřad pro péči o válečné poškozence provede pak s dřívějším likvidujícím nebo censurujícím účetním orgánem zúčtování těchto vojenských zaopatřovacích požitků (případně státních vyživovacích příspěvků a státního příplatku) na důchod přiznaný podle zákona o požitcích válečných poškozenců.
Příklad:
(9) Válečnému invalidovi N., jenž pobírá za sebe invalidní pensi ročních 72 Kč, příplatek za zranění ročních 192 Kč a státní příplatek podle zákona ze dne 28. března 1918, č. 119 ř. z., ročních 576 Kč (648 Kč - 72 Kč invalidní pense), za manželku a 14leté dítě pak státní vyživovací příspěvek denních 4 Kč, bude přiznán Zemským úřadem pro péči o válečné poškozence od 1. května 1920 invalidní důchod ročních 1800 Kč s příplatkem na dítě ročních 180 Kč a s drahotní přirážkou (až do konce 1920) měsíčních 75 Kč; hodlá-li tudíž Zemsky úřad pro péči o válečné poškozence počíti s výplatou důchodu od 1. září 1920, bude nutno na tento důchod zúčtovati:
a) invalidní pensi a příplatek za zranění za dobu od 1. května do 31. srpna 1920 (4 x 6 Kč + 4 x 16 Kč) = 88 Kč, jichž výplata se děje vojenskou pensijní likvidaturou, a
b) státní příplatek invalidův a státní vyživovací příspěvek za dobu od 1. května do 31. srpna 1920 (4 x 48 Kč + 123 x 4 Kč) celkem 684 Kč, jichž výplata se děje berním úřadem.
(10) Poněvadž za dobu od 1. května do 31. srpna 1920 připadá na důchod invalidní s příplatkem na dítě a s drahotní přirážkou celkem 960 Kč (4 x 150 Kč + 4 x 75 Kč + 4 x 15 Kč), zúčtuje se z toho 772 Kč na vojenské zaopatřovací požitky, státní příplatek a státní vyživovací příspěvky, takže Zemský úřad pro péči o válečné poškozence poukáže válečnému invalidovi N. za dobu od 1. května do konce srpna 1920 efektivně doplatek 188 Kč a od 1. září 20 počínajíc běžný důchod.
(11) Obdobně dlužno postupovati při poukazech důchodů, na něž vznikl nárok teprve po započetí účinnosti zákona.
(12) Pakli Zemský úřad pro péči o válečné poškozence výměrem (§ 33 zákona) důchodu nepřizná, oznámí to rovněž úřadům, v odst. 7. jmenovaným, jež další výplatu tamtéž uvedených požitků ihned zastaví. Odvolání neb stížnost (§ 35 zákona) nemají co do zastavení těchto požitků odkládacího účinku.
(13) Válečným poškozencům bydlícím v cizině (§ 26, odst. 2., zákona) vyplácejí se požitky, není-li poštovního styku s dotyčnou cizí zemí, prostřednictvím zastupitelských úřadů, a sice v měně onoho státu, v němž se trvale zdržují. Požitky se přepočítají na měnu dotyčného státu v přepočítacím kursu, který čas od času dle potřeby určí ministerstvo sociální péče v dohodě s ministerstvem financí.