CODEXIS® Přihlaste se ke svému účtu
CODEXIS® ... 363/1922 Sb. Nařízení vlády republiky Československé, jímž se provádí zákon ze dne 25. ledna 1922, č. 39 Sb. z. a n. (novela k zákonu o požitcích válečných poškozenců), a nahrazuje nařízení vlády republiky Československé ze dne 4. května 1920, č. 346 Sb. z. a n. (prováděcí nařízení k zákonu o požitcích válečných poškozenců). K § 31.

K § 31.

363/1922 Sb. Nařízení vlády republiky Československé, jímž se provádí zákon ze dne 25. ledna 1922, č. 39 Sb. z. a n. (novela k zákonu o požitcích válečných poškozenců), a nahrazuje nařízení vlády republiky Československé ze dne 4. května 1920, č. 346 Sb. z. a n. (prováděcí nařízení k zákonu o požitcích válečných poškozenců).

K § 31.

(1) Zjistí-li Zemský úřad pro péči o válečné poškozence, že příjem válečného poškozence- důchodce v předchozím kalendářním roce překročil hranici § 2 zákona, musí další výplatu důchodu ihned zastaviti; totéž platí v jiných obdobných případech uvedených v prováděcích předpisech k §§ 2 až 4. Rovněž jest zastaviti důchod v případě, zjisti-li se, že důchod byl válečnému poškozenci přiřknut neprávem následkem jeho nesprávných údajů; totéž platí v případech úmrtí důchodce, nedovoleného odchodu důchodce do ciziny, v případě, že důchodce odmítl bezdůvodně přijmouti zaměstnání uvedené v § 4 zákona anebo maje již toto zaměstnání bezdůvodně je opustil; dále v případě úplné kapitalisace důchodu a v případě zbavení důchodce volebního práva do obcí trestním rozsudkem. V posledním případě se důchod zastaví pouze na tu dobu, po kterou důchodce jest omezen ve výkonu svých občanských práv; jakmile tedy důchodce jest opět v plném jich užívání, oživne též jeho nárok na důchod.

(2) Soudy jsou povinny sděliti příslušnému Zemskému úřadu pro péči o válečné poškozence:

1. každý rozsudek, jímž byl válečný poškozenec zbaven volebního práva do obcí, (§ 3, č. 4., zákona ze dne 31. ledna 1919, č. 75 Sb. z. a n.);

2. každé úmrtí válečného poškozence, o němž zvěděly z úmrtního zápisu.

(3) Povinnost sděliti úmrtí válečného poškozence příslušnému Zemskému úřadu postihuje též správce úmrtních matrik a notáře, pokud obstarávají úmrtní zápisy.

(4) Invalidní důchod dlužno zastaviti, zjistí-li se dodatečnou prohlídkou sociálně-lékařskou (předsevzatou na základě vládního nařízení ze dne 23. dubna 1919, č. 224 Sb. z. a n., anebo ze dne 29. října 1919, č. 575 Sb. z. a n., případně na základě vládního nařízení ze dne 8. června 1922, č. 181 Sb. z. a n.), že následkem zlepšení zdravotního stavu dotyčného válečného invalidy snížení jeho výdělečné schopnosti nedosahuje již 20%; vdovský důchod dlužno zastaviti, zjistí-li se dodatečnou prohlídkou na základě vládního nařízení ze dne 8. června 1922, č. 181 Sb. z. a n., že následkem zlepšení zdravotního stavu dotyčné vdovy snížení její výdělečné schopnosti nedosahuje již 30%.

(5) Zjistí-li se podobným způsobem, že výdělečná schopnost invalidy se podstatně zlepšila, sníží Zemský úřad přiměřeně dosavadní důchod.

(6) Provdá-li se vdova (družka), dlužno důchod ihned zastaviti; ostatně dlužno postupovati podle § 19 zákona.

(7) Příplatek na děti se zastaví, není-li zde důvodu pro další výplatu (§ 10, odst. 1. a 3., zákona), dosáhne-li to které dítě 18. roku, anebo před dosažením tohoto věku, přestane-li dítě býti nezaopatřeným; podobně je tomu u důchodu sirotčího, není-li zde důvodu pro další výplatu (§ 20, odst. 2. a 3., zákona).

(8) Výhoda, že nelze vymáhati neprávem vyplacené požitky za dobu převyšující 3 roky od doby splatnosti, vztahuje se na příjemce důchodu, kteří důchod přijali v dobré víře. Přijetí důchodu v dobré víře možno předpokládati, jestliže se důchodce nedomohl výplaty důchodu úmyslným zatajením nebo úmyslným předstíráním skutečností, rozhodných pro nárok na důchod.

(9) Tříletá doba, přes kterou nelze vymáhati požitky v dobré víře přijaté, počítá se od zjištění přeplatku, t. j. ode dne, kdy poškozenci byl doručen výměr podle zákona č. 133/1930 Sb. z. a n., jímž se přeplatek k náhradě předpisuje.