CODEXIS® Přihlaste se ke svému účtu
CODEXIS® ... 363/1922 Sb. Nařízení vlády republiky Československé, jímž se provádí zákon ze dne 25. ledna 1922, č. 39 Sb. z. a n. (novela k zákonu o požitcích válečných poškozenců), a nahrazuje nařízení vlády republiky Československé ze dne 4. května 1920, č. 346 Sb. z. a n. (prováděcí nařízení k zákonu o požitcích válečných poškozenců). b) Osoby, jejichž příjem se připočítává k příjmu válečného poškozence.

b) Osoby, jejichž příjem se připočítává k příjmu válečného poškozence.

363/1922 Sb. Nařízení vlády republiky Československé, jímž se provádí zákon ze dne 25. ledna 1922, č. 39 Sb. z. a n. (novela k zákonu o požitcích válečných poškozenců), a nahrazuje nařízení vlády republiky Československé ze dne 4. května 1920, č. 346 Sb. z. a n. (prováděcí nařízení k zákonu o požitcích válečných poškozenců).

b) Osoby, jejichž příjem se připočítává k příjmu válečného poškozence.

(1) K příjmu válečného poškozence se připočítává

a) příjem všech osob, k jejichž výživě jest válečný poškozenec povinen přispívati a jež s ním bydlí ve společné domácnosti;

b) onen díl příjmu rodičů anebo předků válečného poškozence, jenž vypočten podle počtu členů rodiny by na něj připadl, jsou-li rodiče (předkové) povinni přispívati k výživě válečného poškozence.

(2) Také pro zjišťování příjmu těchto osob platí zásady uvedené v § 2, oddílu a), tohoto nařízení, zejména platí zásada, že rozhodujícím jest příjem docílený v kalendářním roce předcházejícím roku, v němž se jedná o přiznání neb zastavení důchodu. Rovněž přibude-li anebo odpadne-li během roku některá osoba, jejíž příjem se započítává do příjmu válečného poškozence (na př. sňatkem, příp. úmrtím a pod.), jest okolnost ta pro dotyčný kalendářní rok bez vlivu.

(3) Válečný invalida má za předpokladů níže uvedených podle platných předpisů povinnost přispívati k výživě těchto osob:

manželky po dobu manželství a po dobu sporu o rozvod neb rozloučení;

rozvedené neb rozloučené manželky, nebylo-li ve svatebních smlouvách stanoveno žádné zaopatření a nastalo-li rozvedení neb rozloučení bez její viny anebo přiznal-li soud nárok na alimentaci; manželky v obapolné shodě rozvedené, nevzdala-li se při rozvodu výživy;

k výdělku nezpůsobilých manželských a legitimovaných potomků a takových, kteří pocházejí z neplatného manželství, byla-li překážka manželství jednomu neb oběma manželům bez jejich viny neznámá, pokud nestačí příjmy z vlastního jmění k výživě;

k výdělku nezpůsobilých nemanželských děti, pak vnuků po manželských dětech, pokud nestačí jejich vlastní příjmy k výživě (u vnuků kromě toho, pokud vlastní rodiče sami jsou nemajetní);

k výdělku nezpůsobilých adoptovaných dětí, pokud nestačí příjmy z vlastního jejich jmění k výživě a pokud smlouva o adopci neustanovuje jinak;

k výdělku nezpůsobilých manželských rodičů a děda a báby a k výdělku nezpůsobilé nemanželské matky, pokud nestačí příjmy z vlastního jejich jmění k výživě.

(4) Žena požívající důchodu vdovského má za předpokladů níže uvedených podle platných předpisů povinnost přispívati k výživě těchto osob:

k výdělku nezpůsobilých potomků, pokud nestačí příjmy z vlastního jejich jmění k výživě (u vnuků kromě toho, pokud vlastní rodiče sami jsou nemajetní);

k výdělku nezpůsobilých manželských rodičů a děda a báby a k výdělku nezpůsobilé nemanželské matky, pokud nestačí příjmy z vlastního jmění k výživě.

(5) K výživě válečného poškozence, pokud se nemůže sám živiti, jsou podle platných předpisů povinni přispívati jeho rodiče; v první řadě jest to povinnosti manželského nebo nemanželského otce (případně dědiců nemanželského otce), v druhé řadě (když otec jest bez prostředků, nebo zemře anebo nejsou tu dědicové nemanželského otce) přechází tato povinnost na matku, dále na předky s otcovy strany a konečně na předky s matčiny strany. Při nemanželském dítěti nemají této povinnosti předkové s otcovy strany.

(6) Zda jest příjem na základě § 2, odst. 2. a 3., zákona válečnému poškozenci započítány míti za příjem z činnosti hospodářsky samostatné či nesamostatné, řídí se podle toho, zda lze příjem osob uvedených v předchozích odstavcích pokládati za příjem z činnosti hospodářsky samostatné či nesamostatné. Na př.: Válečný invalida nemající vlastního příjmu žije u rodičů, kteří pro jeho neschopnost k práci jsou povinni jej podporovati a kteří jsou povinni se starati mimo něj ještě o dvě děti. (Přijde tedy podle § 2, odst. 3., zákona v úvahu pět osob: válečný poškozenec sám, oba rodiče a obě jejich další děti.) Činí-li v tomto případě příjem rodičů z činnosti hospodářsky samostatné 20.000 Kč, má se za to, že válečný poškozenec má příjem 4000 Kč z činnosti hospodářsky samostatné (20.000 : 5 = 4000).

(7) Aby bylo lze použíti ustanovení § 2, odst. 3., zákona, zjistí úřady pro péči o válečné poškozence, zda mají rodiče (předkové) skutečně povinnost přispívati k výživě válečného poškozence, t. j. zda válečný poškozenec nemůže se sám živiti buď pro vadu tělesnou neb duševní anebo pro nemožnost nalézti zaměstnání.