c) Příjem převyšující maximální hranici.
(1) Podle ustanovení § 2, odst. 1., zákona jest válečnému poškozenci, jehož příjem sice přesahuje hranici 5000 Kč, jest však menší nežli součet ze 5000 Kč a z důchodu, jenž by válečnému poškozenci jinak příslušel, přiznati důchod v částce doplňující tento součet; totéž platí o hranici zvýšené v důsledku ustanovení § 3 zákona. Jest tedy válečnému poškozenci, jehož příjem přesahuje uvedenou hranici, důchod zkrátiti, případně zcela odníti, tak aby součet jeho příjmu a zkráceného důchodu nepřesahoval částky utvořené z hranice a z nezkráceného důchodu.
(2) Další případné požitky podle zákona (drahotní přirážka podle § 42, příplatky na manželku a na děti podle § 10, zvýšení důchodu invalidy zcela bezmocného podle § 9, příplatek vdově zcela neschopné k výdělku podle § 17, odst. 3., zákona) jest počítati ze základního důchodu, jenž by válečnému poškozenci jinak příslušel, a pokud není základní důchod v důsledku zásady uvedené v předešlém odstavci zcela odňat, jest je vypláceti nezkráceně. Je-li již v důsledku této zásady důchod zcela odňat, jest tyto další požitky přiměřeně zkrátiti, případně zcela odníti, tak aby nebyla překročena částka utvořená z hranice a z těchto požitků nezkrácených, včetně důchodu.
(3) Má-li válečný poškozenec nárok současně na více těchto vedlejších požitků, zkracují, případně odnímají se v pořadí uvedeném v předchozím odstavci: v první řadě se zkrátí drahotní přirážka, kdežto ostatní případné požitky se vyplácejí nezkráceně; je-li také drahotní přirážka zcela odňata, zkracuje se (odnímá) dále příplatek na manželku, pak příplatek na dítě a konečně zvýšení důchodu podle § 9 zákona (u invalidů), případně příplatek podle § 17, odst. 3., zákona (u vdov). Vůbec žádný požitek nepřísluší válečnému poškozenci teprve v tom případě, kdy příjem válečného poškozence se rovná částce utvořené součtem hranice uvedené v § 2, odst. 1., zákona a všech požitků nezkrácených (včetně důchodu), jež by válečnému poškozenci příslušely, kdyby nebylo ustanovení § 2, odst. 1., zákona.
Příklady:
(4) Válečnému invalidovi, jehož výdělečná schopnost jest snížena o 85% a jenž má roční příjem 6600 Kč z činnosti hospodářsky samostatné, jest přiznati na invalidním důchodu 800 Kč (5000 + 2400 - 6600== 800). K tomu příslušejí další požitky počítané z důchodu, který by invalidovi jinak příslušel, t. j. z částky 2400 Kč, tedy vyplácí-li se drahotní přirážka ve výši 50%, 1200 Kč na této přirážce. Má-li tento válečný invalida roční příjem 7400 Kč z činnosti hospodářsky samostatné, nepřísluší mu invalidní důchod vůbec, poněvadž součet hranice podle § 2 zákona a důchodu, který by mu jinak příslušel, činí právě 7400 Kč. Na drahotní přirážce mu však přísluší celých 1200 Kč. Má-li invalida 8000 Kč ročního příjmu z činnosti hospodářsky samostatné, obdrží pouze 600 Kč ročně na drahotní přirážce, což sečteno s jeho příjmem (8000 + 600 = 8600) dosahuje právě částky utvořené z hranice podle § 2 zákona a z nezkrácených požitků (včetně důchodu), jež by mu jinak příslušely (5000 + 2400 + 1200 = 8600). Při příjmu ročních 8600 Kč nebo více z činnosti hospodářsky samostatné nepřísluší mu vůbec žádný požitek podle zákona o požitcích válečných poškozenců, poněvadž jeho příjem se v tomto případě rovná součtu hranice a požitků, jež by mu jinak příslušely (5000 -j- 2400 + 1200 = 8600).
(5) Obdobně je tomu při příplatcích na děti a na manželku (v tomto případě ovšem zakládá se výpočet na hranici podle § 3 zákona zvýšené), jakož i při jiných případných dalších požitcích. Na př.: .Má-li válečný invalida s výdělečnou schopností sníženou o 85%, ženatý, s 1 dítětem, roční příjem 8000 Kč z činnosti hospodářsky samostatné, jest mu přiznati na invalidním důchodu ročních 400 Kč (6000 + 2400 - 8000 = 400) a kromě toho, vyplácí-li se drahotní přirážka ve výši 50%, 1200 Kč na této přirážce, dále příplatek na manželku 240 Kč a příplatek na dítě 240 Kč, tedy celkem na všech požitcích 2080 Kč ročně. Má-li však v daném případě invalida roční příjem 9800 Kč z činnosti hospodářsky samostatné, nepřísluší mu v důsledku uvedené zásady ani důchod, ani drahotní přirážka, nýbrž pouze 40 Kč na příplatku na manželku a nezkrácený příplatek na dítě 240 Kč, tedy celkem 280 Kč ročně, což sečteno s jeho příjmem, dosahuje právě částky utvořené z hranice a ze všech požitků nezkrácených, včetně důchodu (6000 + 2400 + 1200 + 240 +240 = 10.080). Má-li v daném případě válečný invalida 10.080 Kč nebo více ročního příjmu z činnosti hospodářsky samostatné, nepřísluší mu vůbec žádný požitek, poněvadž se jeho příjem v tomto případě rovná částce utvořené z hranice a ze všech požitků nezkrácených (včetně důchodu).
(6) Má-li vdova starší 55 let, která pečuje o 2 vlastní nezaopatřené děti mladší 16 let, roční příjem 6800 Kč z činnosti hospodářsky samostatné, má nárok na 100 Kč ročně vdovského důchodu (6000 + 900 - 6800 = 100). K tomu jí přísluší na dalších požitcích nezkráceně: 450 Kč na drahotní přirážce a nezkrácený příplatek 200 Kč ročně. Má-li tato vdova příjem 7400 Kč ročně z činnosti hospodářsky samostatné, nepřísluší jí ani důchod ani drahotní přirážka, nýbrž pouze na uvedeném příplatku 150 Kč ročně, což sečteno s jejím příjmem, dosahuje právě částky utvořené z hranice a ze všech nezkrácených požitků, včetně důchodu (6000 + 900 + 450 + 200 = 7550). Má-li vdova v daném případě ročního příjmu 7550 Kč z činnosti hospodářsky samostatné, nepřísluší jí vůbec žádný požitek.
(7) Má-li sirotek, ztrativší oba rodiče, ročního příjmu 5500 Kč z činnosti hospodářsky samostatné, přísluší mu podle těchto zásad pouze 100 Kč na důchodu a 300 Kč nezkrácené drahotní přirážky, tedy celkem 400 Kč ročně, což sečteno s jeho příjmem, dosahuje právě částky utvořené z hranice a ze všech požitků, včetně důchodu (5000 + 600 + 300 = 5900)Při ročním příjmu 5900 Kč z činnosti hospodářsky samostatné by mu nepříslušel vůbec žádný požitek.
(8) Jestliže během času některý z dalších požitků odpadne či se změní, anebo přibude-li jiný další požitek (př. jinou úpravou drahotní přirážky, úmrtím či narozením dítěte a pod.), změní se ihned příslušným způsobem výše uvedený výpočet, při čemž nutno ovšem přihlížeti k tomu, zda se snad nezmění hranice v důsledků ustanovení § 3 zákona. Má-li na př. v případě uvedeném výše v odst. 5. válečný invalida roční příjem 9800 Kč z činnosti hospodářsky samostatné, takže béře 40 Kč na příplatku na manželku a nezkrácený příplatek na dítě 240 Kč, celkem 280 Kč ročně, a narodí-li se mu druhé dítě, má od 1. dne měsíce následujícího po narození dítěte nárok na požitky 1020 Kč ročně, a sice na dvojnásobný ne zkrácený příplatek na děti 480 Kč, nezkrácený příplatek na manželku 240 Kč a 300 Kč na diahotní přirážce (6500 + 2400 + 1200 + 3 x 240 - 9800 = 1020).
(9) Výše uvedené zásady platí rovněž, jde-li příjem plynoucí z činnosti hospodářsky nesamostatné; příjem tento se ovšem v důsledku ustanovení § 2, odst. 4., zákona započítává vždy polovičkou. Má-li na př. 100 %ní válečný invalida roční příjem 12.200 Kč, plynoucí z činnosti hospodářsky nesamostatné, dlužno mu přiznati invalidní důchod 1300 Kč
10.000 12.200
(------ + 2400 - ------ = 5000 + 2400 - 6100 = 1800).
2 2