a) Příjem.
(1) Příjmem ve smyslu zákona se rozumí příjem, tvořící základ pro ukládání daně z příjmu, tedy příjem po odpočtu srážek připuštěných zákony o daních z příjmu, úřady pro péči o válečné poškozence zjistí příjem válečného poškozence dotazem u berní správy, anebo nebyla-li daň z přijmu pro dotyčný rok vyměřena, vlastním šetřením, řídíce se zásadami platnými pro zjišťování základu pro ukládání daně z příjmu, tedy s odpočtem všech srážek připuštěných zákony o dani z příjmu. Zemský úřad pro péči o válečné poškozence může provésti šetření vlastní i v případě, že byla daň z příjmu pro dotyčný rok vyměřena, nepodává-li výměr daně vhodný podklad pro zjištění příjmu k účelům prováděného zákona.
(2) Kde se mluví v tomto nařízení o dani z příjmu, rozumí se tím na Slovensku a v Podkarpatské Rusi daň dôchodková, upravená zákonem ze dne 12. srpna 1921, č. 294 Sb. z. a n.; kde se mluví o berní správě, finanční ředitelství.
(3) Rozhodujícím jest roční příjem docílený v kalendářním roce předcházejícím roku, v němž se jedná o přiznání (§ 30 zákona) neb zastavení (§ 31 zákona) důchodu.
(4) Netrval-li příjem válečného poškozence ještě celý rok a je-li odůvodněno očekávání, že potrvá také příští rok, bude příjem rozhodný pro výměr požitků čítán na základě poměrného příjmu vztaženého na celý rok. Na př.: Příjem válečného poškozence, jenž byl zaměstnán teprve posledních 6 měsíců v roce, a to s měsíčním platem 300 Kč, dlužno čítati na cely rok penízem 3600 Kč (12 x 300 Kč), je-li odůvodněno očekávání, že příjem válečného poškozence potrvá také příští rok. Jinak bude pro dotyčný rok započítán pouze příjem v něm skutečně dosažený, ve výše uvedeném příkladě dlužno tedy čítati jako příjem válečného poškozence na celý rok částku 1800 Kč (6 x 300 Kč).
(5) Měl-li válečný poškozenec v jednom kalendářním roce příjem, jenž nedosahoval hranice vylučující nárok na důchod, a stoupne-li v druhém kalendářním roce jeho příjem tou měrou, že počítán na celý rok přesahuje onu hranici, jest okolnost ta pro dotyčný kalendářní rok bez vlivu. Měl-li pak válečný poškozenec v jednom kalendářním roce příjem, jenž přesahoval hranici, vylučující nárok na požitky, a přestane-li neb klesne-li v druhém kalendářním roce příjem jeho tou měrou, že na celý rok počítán nedosahuje již oné hranice, na př. sklesne-li samojediný příjem ze služného (mzdy) pod ročních 10.000 Kč, je okolnost ta pro dotyčný kalendářní rok rovněž bez vlivu a přísluší nárok na požitky teprve pro příští kalendářní rok. Pouze v případě, kdy jest prokázáno, že výživa válečného poškozence nebo jeho rodiny jest klesnutím příjmu anebo úplným jeho zaniknutím ohrožena, může k žádosti válečného poškozence Zemský úřad pro péči o válečné poškozence přiznati důchod pro zbývající část roku. Výživa se nepokládá za ohroženu, vyplácí-li se válečnému poškozenci podpora v nezaměstnanosti, anebo jsou-li jemu či jeho příslušníkům poskytovány dávky podle zákona o pojištění dělníků pro případ nemoci. Výplata důchodu přestane v tomto případě ihned, jakmile se zjistí, že příjem válečného poškozence dosáhl hranice podle § 2 zákona, anebo že výživa jeho či jeho rodiny není ohrožena. Ustanovení tohoto odstavce nevztahují se na příjmy uvedené v § 4 zákona (§ 4, odst. 3. a 12., tohoto nařízení).
(6) Má-li válečný poškozenec jedině příjem plynoucí z činnosti hospodářsky nesamostatné, započítává se tento příjem pouze polovičkou; hranice uvedena v § 2, odst. 1., zákona, při které má ještě nárok na nezkrácené požitky, považuje se tedy při takovém příjmu za dosaženu až ve výši ročních 10.000 Kč.
(7) Má-li válečný poškozenec příjem smíšený, t. j. příjem plynoucí jednak z činnosti hospodářsky samostatné, jednak z činnosti hospodářsky nesamostatné, dlužno při stanovení hranice té připočísti k příjmu z činnosti hospodářsky samostatné pouze polovičku přijmu z činnosti hospodářsky nesamostatné. (Hranice jest dosažena na př. u válečného poškozence, jenž má 8000 Kč ročního služného [mzdy] - započítává se pouze polovičkou, t. j. 4000 Kč - a 1000 Kč ročního příjmu z domu, polností, živnosti neb kapitálu.)