I.
a) Usnesením vyšetřovatele (Policie České republiky - úřadu vyšetřování hlavního města Prahy č. j. VV 22/120-?) ze dne 8. února 1992 bylo proti stěžovateli zahájeno trestní stíhání (§ 163 odst. 1 tr. ř.) pro skutek popsaný tak, že "stěžovatel dne 28. ledna 1992 v odpoledních hodinách v blíže nezjištěnou dobu v Praze 6 v garáži č. 4 řadových garáží "Pod skalou" v ulici "U Sadu" společně s J. H. s cílem získat osobní vůz bodnými ranami úmyslně usmrtil L. P., a poté lopatkou usmrtil D. P., která přišla na místo činu, a odcizil jejich osobní vůz Fiat Uno červené barvy v hodnotě ca 300 000 Kčs".
V takto popsaném skutku spatřoval vyšetřovatel trestný čin vraždy ve smyslu § 219 odst. 1, odst. 2 písm. a), f) trestního zákona (dále jen "tr. zák.").
Spolu se stěžovatelem pro shodně popsaný skutek se shodnou právní kvalifikací bylo zahájeno samostatné trestní stíhání J. H.
b) Usnesením téhož vyšetřovatele ze dne 17. února 1992 (sp. zn. Kv 59/92) bylo proti stěžovateli (a společně též proti J. H.) zahájeno trestní stíhání pro další skutek spočívající v tom, že "koncem měsíce prosince 1991 v blíže nezjištěnou dobu v Praze 5 po předchozí vzájemné dohodě (sc. s H.) opakovaně čekali na chodbě domu na D. F., kterému po fyzickém napadení hodlali odcizit klíče od bytu a z něho pak odcizit peníze a vozidlo BMW 524 To v hodnotě přes 100 000 Kčs, avšak vzhledem k tomu, že se D. F. nedostavil v době, kdy na něj na chodbě domu čekali, k dokonání trestného činu nedošlo".
Obdobně jako u J. H. takto popsaný skutek byl kvalifikován jako příprava trestného činu loupeže ve smyslu § 7 odst. 1, § 234 odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zák.
c) Usnesením téhož vyšetřovatele ze dne 3. března 1992 (č. j. MVV-42/120-92) bylo s věcí vyšetřování vraždy a loupeže spojeno ke společnému řízení vyšetřování dalšího trestného činu krádeže podle ustanovení § 247 odst. 1, 2, 3 tr. zák., jehož se měl dopustit J. H. sám, a to dvěma na sebe navazujícími skutky spáchanými v Praze 5.
d) Posléze usnesením vyšetřovatele Policie České republiky - obvodního úřadu vyšetřování v Praze 4 ze dne 20. března 1992 bylo pokračováno proti stěžovateli v přerušeném trestním stíhání (pro jeho dříve neznámý pobyt) pro podezření z trestného činu útoku na veřejného činitele ve smyslu § 155 odst. 1 písm. a) tr. zák., jehož se měl dopustit dne 10. ledna 1991 v době výkonu trestu ve věznici č. 2 v Praze-Pankráci během předvádění k výkonu kázeňského trestu vůči příslušníkovi SNV, a
e) konečně dalším usnesením vyšetřovatele (ze dne 20. března 1992 č. j. MVV 42/170-12) bylo i vyšetřování této věci spojeno s trestním stíháním pro trestný čin vraždy a loupeže.
V konečné fázi procesních úprav byl tedy stěžovatel stíhán (za skutkových okolností zmíněných shora) pro
trestný čin vraždy (§ 219 tr. zák.) s přísnější kvalifikací dle odstavce 2,
trestný čin loupeže (§ 234 tr. zák.) s přísnější kvalifikací dle odstavce 2 a
trestný čin útoku na veřejného činitele (§ 155 tr. zák.).