Článek 17
1. Konzulární úředníci a jejich rodinní příslušníci, pokud nejsou občany přijímajícího státu nebo v něm nemají trvalé bydliště, nepodléhají trestní, občanskoprávní a správní jurisdikci přijímajícího státu.
2. Konzulární zaměstnanci a jejich rodinní příslušníci, pokud nejsou občany přijímajícího státu nebo v něm nemají trvalé bydliště, nepodléhají trestní jurisdikci přijímajícího státu. Občanskoprávní a správní jurisdikci přijímajícího státu nepodléhají, pokud jde o výkon jejich úředních funkcí.
3. Ustanovení odstavců 1 a 2 se nevztahují na občanskoprávní řízení:
a) vyplývající ze smluv, které konzulární úředník nebo konzulární zaměstnanec neuzavřel v zastoupení vysílajícího státu;
b) týkající se dědictví, kde konzulární úředník nebo konzulární zaměstnanec je vykonavatelem poslední vůle, správcem dědictví nebo dědicem jako soukromá osoba a nikoli v zastoupení vysílajícího státu;
c) týkající se nároku vzneseného třetí stranou za škodu způsobenou v přijímajícím státě plavidlem, vozidlem nebo letadlem;
d) týkající se jakékoli soukromé nebo obchodní činnosti, kterou konzulární úředník nebo konzulární zaměstnanec vykonává v přijímajícím státě vedle svých úředních funkcí;
e) týkající se soukromé nemovitosti na území přijímajícího státu, ledaže konzulární úředník nebo konzulární zaměstnanec ji má v držení v zastoupení vysílajícího státu pro účely konzulárního úřadu.
4. Vysílající stát se může vzdát imunit uvedených v tomto článku. Takovéto vzdání musí být výslovné a musí být přijímajícímu státu sděleno písemně.
5. Vzdání se vynětí z jurisdikce ve věcech občanskoprávních nebo správních nezahrnuje vzdání se vynětí z jurisdikce pokud jde o exekuční výkon rozsudku; tohoto vynětí je nutno se vzdát zvlášť.