Článek 16
1. Konzulární úřad má právo na spojení se svou vládou, s diplomatickými misemi vysílajícího státu a s konzulárními úřady vysílajícího státu, kdekoli se nalézají. Konzulární úřad může k tomuto účelu použít všech vhodných spojovacích prostředků, včetně diplomatických a konzulárních kurýrů, diplomatických a konzulárních zavazadel a kódovaných nebo šifrovaných zpráv. Radiovou vysílací stanici může zřizovat pouze se souhlasem přijímajícího státu.
2. Při použití veřejných spojovacích prostředků budou platit pro konzulární úřad stejné podmínky jako pro diplomatickou misi.
3. Úřední korespondence konzulárního úřadu, kurýrní zásilky a zavazadla jsou nedotknutelné za předpokladu, že jsou opatřeny zřetelným vnějším označením své úřední povahy a nemohou být prohlíženy nebo zadrženy. Mohou obsahovat pouze úřední korespondenci a předměty, určené k úřední potřebě.
4. Konzulární kurýr musí být vybaven úřední listinou označující jeho postavení, v níž je uveden počet zásilek tvořících konzulární zavazadlo. Konzulární kurýr požívá stejných práv, výhod, výsad a imunit jako diplomatický kurýr vysílajícího státu.
5. Konzulární zavazadlo může být rovněž svěřeno kapitánu lodi nebo civilního letadla vysílajícího státu. Kapitán musí být vybaven úřední listinou označující počet zásilek tvořících konzulární zavazadlo, které mu bylo svěřeno, avšak nebude považován za konzulárního kurýra. V dohodě s příslušnými orgány přijímajícího státu může konzulární úřad pověřit některého ze svých členů, aby převzal konzulární zavazadlo přímo a volně od kapitána lodi nebo letadla nebo aby mu je předal.