Článek 18
1. Členové konzulárního úřadu mohou být požádáni, aby podali svědectví v soudním nebo správním řízení. Jestliže konzulární úředník odmítne podat svědectví, nesmí být vůči němu použito donucovací opatření. Zaměstnanci konzulárního úřadu nemohou odmítnout podat svědectví s výjimkou případů uvedených v odstavci 3.
2. Příslušná ustanovení odstavce 1 týkající se konzulárních úředníků a konzulárních zaměstnanců se rovněž vztahují na jejich rodinné příslušníky.
3. Členové konzulárního úřadu mohou odmítnout podat svědectví ve věcech týkajících se výkonu jejich úředních funkcí a mohou odmítnout předložit úřední dokumenty a úřední korespondenci. Rovněž mohou odmítnout podat svědectví jako znalci práva vysílajícího státu, jeho použití a výkladu.
4. Úřady přijímajícího státu, které žádají svědectví od konzulárních úředníků nebo od konzulárních zaměstnanců, budou postupovat tak, aby se nevměšovaly do výkonu jejich úředních funkcí. Pokud je to možné, může být svědectví dáno na konzulárním úřadě nebo v obydlí konzulárního úředníka nebo zaměstnance nebo může být dáno v písemné formě.