2. Kritéria hodnocení na základě fyzikálně-chemických vlastností
2.1 Úvodní poznámky
Zkušební metody pro výbušné, oxidační a hořlavé vlastnosti uvedené ve vyhláškách 2), 3) slouží k tomu, aby poskytly konkrétní význam obecným definicím, uvedeným v § 2 odst. 8 písm. a) až e) zákona. Kritéria hodnocení vyplývají přímo z těchto zkušebních metod, pokud jsou uvedena ve vyhláškách. 2), 3)
Pokud jsou k dispozici odpovídající informace, které prakticky ukazují, že se fyzikálně-chemické vlastnosti látek a přípravků (vyjma organických peroxidů) liší od informací získaných zkušebními metodami uvedenými ve vyhláškách, 2), 3) a 4) pak je nutno tyto látky a přípravky klasifikovat v souladu s nebezpečím, které představují, aby bylo možno informovat osoby, které s těmito látkami a přípravky nakládají.
2.2 Kritéria pro klasifikaci, volbu výstražného symbolu nebezpečnosti a volbu vět pro označení specifické rizikovosti
2.2.1 Výbušný
Látky a přípravky se klasifikují jako výbušné a přiřazuje se jim grafický symbol nebezpečnosti se slovním vyjádřením "výbušný" na základě výsledků zkoušek uvedených ve vyhlášce, 2) pokud jsou tyto látky a přípravky jako výbušné uváděny na trh. Látky a přípravky se povinně označí jednou větou označující specifickou rizikovost, která se volí podle těchto kritérií:
R 2 Nebezpečí výbuchu při úderu, tření, ohni nebo působením jiných zdrojů zapálení
- látky a přípravky, s výjimkou níže uvedených.
R 3 Velké nebezpečí výbuchu při úderu, tření, ohni nebo působením jiných zdrojů zapálení
- látky a přípravky, které jsou zvláště citlivé, jako jsou soli kyseliny pikrové nebo pentaerythritoltetranitrát (PETN).
2.2.2 Oxidující
Látky a přípravky se klasifikují jako oxidující a přiřazuje se jim grafický symbol nebezpečnosti se slovním vyjádřením "oxidující" na základě výsledků zkoušek uvedených ve vyhlášce. 3) Látky a přípravky se povinně označují jednou z vět označujících specifickou rizikovost, která se volí na základě výsledků zkoušek, avšak s ohledem na tato kritéria:
R 7 Může způsobit požár
- organické peroxidy, které mají hořlavé vlastnosti, i když nejsou ve styku s jiným hořlavým materiálem
R 8 Dotek s hořlavým materiálem může způsobit požár
- jiné oxidující látky a přípravky, včetně anorganických peroxidů, které mohou způsobit požár nebo zvýšit nebezpečí požáru při styku s hořlavým materiálem
R 9 Výbušný při smíchání s hořlavým materiálem
- jiné látky a přípravky, včetně anorganických peroxidů, které se stávají výbušnými při smíchání s hořlavým materiálem, např. některé chlorečnany.
2.2.2.1 Poznámky týkající se peroxidů
Výbušné vlastnosti organického peroxidu nebo přípravku s obsahem organického peroxidu ve formě, v níž se uvádí na trh, se stanoví metodou uvedenou ve vyhlášce. 2)
Metody uvedené ve vyhlášce 3) pro stanovení oxidačních vlastností nelze použít pro organické peroxidy.
Organické peroxidy ve formě látek, které nejsou klasifikovány jako výbušné, se klasifikují jako nebezpečné na základě své struktury (např. R-O-O-H, R1-O-O-R2).
Přípravky, které nejsou klasifikovány jako výbušné, se klasifikují za použití výpočetní metody založené na procentuálním obsahu aktivního kyslíku, uvedené v bodě 8.5.
Každý organický peroxid nebo přípravek s obsahem organického peroxidu neklasifikovaný jako "výbušný" se klasifikuje jako oxidující, jestliže peroxid nebo jeho složení směsi obsahuje:
- více než 5 % organického peroxidu, nebo
- více než 0,5 % aktivního kyslíku z organických peroxidů a nejvýše 5 % peroxidu vodíku.
2.2.3 Extrémně hořlavý
Látky a přípravky se klasifikují jako extrémně hořlavé a přiřazuje se jim grafický symbol nebezpečnosti se slovním vyjádřením "extrémně hořlavý" na základě výsledků zkoušek uvedených ve vyhlášce 3). Věta pro slovní vyjádření specifické rizikovosti se volí podle těchto kritérií:
R 12 Extrémně hořlavý
- kapalné látky a přípravky, které mají bod vzplanutí nižší než 0 °C a teplotu varu (nebo v případě rozmezí teplot varu počáteční teplotu varu) nižší nebo rovnou 35 °C,
- plynné látky a přípravky, které jsou hořlavé při styku se vzduchem za teploty a tlaku okolí.
2.2.4 Vysoce hořlavý
Látky a přípravky se klasifikují jako vysoce hořlavé a přiřazuje se jim grafický symbol nebezpečnosti se slovním vyjádřením "vysoce hořlavý" na základě výsledků zkoušek uvedených ve vyhlášce. 3) Věty pro označení specifické rizikovosti se volí podle těchto kritérií:
R 11 Vysoce hořlavý
- pevné látky a přípravky, které se mohou snadno vznítit při krátkém styku se zdrojem zapálení a které po odstranění zdroje zapálení dále hoří, nebo jich ubývá,
- kapalné látky a přípravky s teplotou bodu vzplanutí nižší než 21 °C, které však nejsou extrémně hořlavé.
R 15 Při styku s vodou uvolňuje extrémně hořlavé plyny
- látky a přípravky, které při styku s vodou nebo vlhkým vzduchem uvolňují vysoce hořlavé plyny v nebezpečném množství, minimálně
-1. -1
1 l . kg . h .
R 17 Samovznětlivý na vzduchu
- látky a přípravky, které se mohou zahřát a následně vznítit ve styku se vzduchem při teplotě okolí bez přívodu energie.
2.2.5 Hořlavý
Látky a přípravky se klasifikují jako hořlavé na základě výsledků zkoušek uvedených ve vyhlášce. 3) Věta pro vyjádření specifické rizikovosti se volí podle těchto kritérií:
R 10 Hořlavý
- kapalné látky a přípravky s bodem vzplanutí vyšším nebo rovným 21 °C, ale nižším nebo rovným 55 °C.
V praxi se však ukázalo, že přípravek s bodem vzplanutí větším nebo rovným 21 °C a menším nebo rovným 55 °C není zapotřebí klasifikovat jako hořlavý, jestliže přípravek nemůže žádným způsobem podporovat hoření a neexistují-li důvody k obavám z nebezpečí pro osoby nakládající s těmito přípravky nebo pro jiné osoby.
2.2.6 Další fyzikálně-chemické vlastnosti
Další věty označující specifickou rizikovost se přiřazují látkám a přípravkům klasifikovaným podle výše uvedených bodů 2.2.1 až 2.2.5, nebo níže uvedených kapitol 3, 4 a 5, podle těchto kritérií:
R 1 Výbušný v suchém stavu
Pro výbušné látky a přípravky uváděné na trh v roztoku nebo ve zvlhčené formě; např. nitrocelulóza obsahující více než 12,6 % dusíku.
R 4 Vytváří vysoce výbušné kovové sloučeniny
Pro látky a přípravky, které mohou vytvářet citlivé výbušné sloučeniny s kovy, např. kyselina pikrová, kyselina styfnová.
R 5 Zahřívání může způsobit výbuch
Pro tepelně nestálé látky a přípravky, které nejsou klasifikované jako výbušné, např. kyselina chloristá o koncentraci vyšší než 50 %.
R 6 Výbušný za přístupu i bez přístupu vzduchu
Pro látky a přípravky, které jsou nestálé za teploty okolí, např. acetylén.
R 7 Může způsobit požár
Pro reaktivní látky a přípravky: např. fluor, dithioničitan sodný.
R 14 Prudce reaguje s vodou
Pro látky a přípravky, které prudce reagují s vodou, např. acetylchlorid, alkalické kovy, chlorid titaničitý.
R 16 Výbušný při smíchání s oxidačními látkami
Pro látky a přípravky, které explozivně reagují s oxidačním činidlem, např. červený fosfor.
R 18 Při používání může vytvářet hořlavé nebo výbušné směsi par se vzduchem
Pro přípravky, které samotné nejsou klasifikovány jako hořlavé, ale obsahují těkavé složky, jež jsou hořlavé ve vzduchu.
R 19 Může vytvářet výbušné peroxidy
Pro látky a přípravky, které mohou při skladování tvořit výbušné peroxidy, např. diethylether, 1,4-dioxan.
R 30 Při používání se může stát vysoce hořlavým
Pro přípravky, které nejsou samotné klasifikovány jako hořlavé, ale mohou se stát hořlavými v důsledku ztráty nehořlavých těkavých složek.
R 44 Nebezpečí výbuchu při zahřátí v uzavřeném obalu
Pro látky a přípravky, které samotné nejsou klasifikovány jako výbušné podle výše uvedeného bodu 2.2.1, avšak v praxi mohou mít výbušné vlastnosti, pokud jsou zahřívány v dostatečně pevně uzavřeném prostoru. Například některé látky, které se rozkládají výbušně při zahřívání v ocelovém bubnu, nevykazují tyto vlastnosti při zahřívání v méně pevných nádobách.
Pokyny pro přiřazení dalších R-vět jsou uvedeny v bodu 3.2.7.
------------------------------------------------------------------
2) Vyhláška č. 316/1998 Sb., kterou se stanoví metoda zjišťování výbušnosti chemických látek a chemických přípravků.
3) Vyhláška č. 85/1999 Sb., kterou se stanoví metody pro zjišťování hořlavosti a oxidačních vlastností chemických látek a chemických přípravků.
4) Vyhláška č. 299/1998 Sb., kterou se stanoví metody pro zjišťování fyzikálně-chemických a chemických vlastností chemických látek a chemických přípravků a vlastností chemických látek a chemických přípravků nebezpečných pro životní prostředí.