Závazný postup č. 30
Stanovení mechanické odolnosti přívodních vodičů
elektrických rozněcovadel
Účel zkoušky
1. Z výsledků zkoušek lze soudit, zda přívodní vodiče a jejich izolace vykazují dostatečnou odolnost proti mechanickým a klimatickým vlivům, vyskytujícím se při jejich používání.
Podstata zkoušek
2. Vodiče, jejichž izolace je předem namáhána na oděr, se přezkouší na elektrickou pevnost podle čl.4a) Závazného postupu č.29.
3. Vodiče, předem namáhané na odolnost proti mezním teplotám, se přezkouší na elektrickou pevnost podle čl.4a) Závazného postupu č.29.
4. Izolace vodičů se podrobí zkoušce na odolnost proti šíření plamene podle čl.11 tohoto závazného postupu.
5. Jádra vodičů se podrobí zkoušce na odolnost proti ohybům podle čl.12 tohoto závazného postupu.
Zkušební zařízení a pomůcky
6. Ke zkoušce je třeba:
- zařízení pro zkoušku oděru podle obr.1,
- zařízení pro zkoušku odolnosti izolace proti tlaku za tepla podle obr.2,
- dva tlakové trny o průměru 5 mm,
- Bunzenův kahan,
- svěrák.
Příprava zkušebních vzorků
7. Vzorek vodiče délky 1 m se na jednom konci zatíží závažím o hmotnosti 1 kg a přetáhne pětkrát tam a zpět (celkem deset přetahů) přes smirek standardního zrnění 100, napnutý na válci o průměru 100 mm tak, aby obě části vzorku spolu svíraly úhel 90° (viz obr.1). Přes každé místo smirku smí být vodič přetažen pouze jednou.
8. Vzorek vodiče délky 0,2 m je na dobu 4 hodin uložen v klimatizační komoře při teplotě 60°C, zatížený tlakem v přípravku podle obr.2. Síla působící na trn s pravoúhlým ostřím šířky 0,75 je 1,25 N.
9. Vodič délky 1,2 m, těsně navinutý na kovový trn o průměru 5 mm, je na dobu 4 hodin uložen v chladničce při teplotě -20°C. Po této době se v prostoru chladničky vodič protisměrně převine na druhý trn stejného průměru.
Postup zkoušky
10. Vodiče, předem namáhané podle čl.7 až 9 (každý vzorek je podroben pouze jednomu druhu namáhání), se podrobí zkoušce na elektrickou pevnost způsobem podle čl 4a) Závazného postupu č.29. Není-li v technickém požadavku zkoušeného vodiče uvedeno jinak, provádí se zkouška při zkušebním napětí 1,5 kV. Sleduje se, zda nedojde k průrazu izolace vzorku.
11. Vzorek přívodního vodiče délky 600 ± 25 mm se svisle upne svorkami na horním a spodním konci. Bunzenův hořák se seřídí tak, aby délka plamene činila přibližně 125 mm a délka vnitřní modravé části plamene asi 40 mm. Kahan se upne tak, aby jeho osa svírala s osou zkoušeného vodiče úhel 45o a modravá část plamene se dotýkala vodiče v jeho střední části. Plamen se nechá působit po dobu 60 sekund.
Požaduje se, aby po ukončení expozice vzniklé hoření izolace samo uhaslo. Po zhasnutí se vzorek otře. Zuhelnatělá nebo plamenem narušená část izolace nesmí sahat až k hornímu konci vzorku.
Obrázek č. 1 - Přípravek pro zkoušku oděru
12. Vzorek vodiče, zbavený izolace, se svisle upne do svěráku o poloměru horní hrany 0,5 mm a pětkrát se ohne o 180°. Nesmí dojít ke zlomení vodiče.
Obrázek č. 2 - Zařízení pro zkoušku odolnosti
Záznam o zkoušce
13. Záznam o zkoušce obsahuje údaje podle § 5 této vyhlášky.