Závazný postup č. 11
Stanovení citlivosti výbušnin třením
Podstata zkoušky
1. Podstata zkoušky spočívá v namáhání výbušniny třením mezi staticky zatíženým porcelánovým kolíkem a pohyblivou porcelánovou destičkou.
2. Jako citlivost výbušniny ke tření se rozumí nejmenší velikost třecí síly vyjádřená zatížením třecího kolíku, při které dochází k roznětu, popř. k částečnému rozkladu výbušniny, vnímanému zrakem, čichem nebo sluchem.
3. Účelem zkoušky je stanovit, dolní a horní mez citlivosti ověřované výbušniny ke tření.
4. Dolní mez citlivosti je nejmenší zatížení třecího kolíku v N, při kterém nastává první roznět.
5. Horní mez citlivosti je nejmenší zatížení třecího kolíku v N, při kterém dojde k roznětu při každém pokusu.
Zkušební zařízení a pomůcky
6. Ke zkoušce se použije:
a) třecí přístroj,
b) třecí elementy,
c) odměrka,
d) temperační komora.
Třecí přístroj
7. Třecí přístroj se skládá z:
a) pevného stojanu,
b) pracovní desky,
c) klikového mechanismu poháněného elektromotorem,
d) zatěžovacího mechanismu,
e) elektrického a mechanického ovládání.
8. Je nutno, aby třecí přístroj splňoval tyto technické a bezpečnostní požadavky:
- pracovní deska byla pokryta potahem s povrchovým odporem nejvýše 109Ω,
- křižák klikového mechanismu byl nad pracovní deskou a umožňoval jednoduché upínání porcelánové destičky,
- zatěžovací mechanismus na principu dvojramenné páky umožňoval jednoduché upínání porcelánového kolíku v poleze proti porcelánové destičce,
- zdvih křižáku byl 10,0 ± 0,5 mm,
- střední rychlost křižáku byla přibližně 7 cm.s-1,
- pohyb křižáku byl blokován tak, aby na jeden pracovní cyklus vykonal dráhu rovnající se pouze jedné otáčce kliky,
- výchozí poloha křižáku byla snadno nastavitelná,
- pracovní prostor byl chráněn průhledným ochranným krytem, který pokud není v pracovní poloze, blokuje spuštění stroje.
Třecí elementy
9. Jako třecí elementy se používají:
a) porcelánová destička
b) porcelánový kolík
Funkční plochy porcelánové destičky jsou v jednom směru speciální úpravou zdrsněny.
Odměrka
10. Pro dávkování výbušniny na funkční plochu porcelánové destičky se používá odměrka o objemu přibližně 0.003 cm3 a dále 0,025 cm3.
Podmínky při zkoušce
11. Zkouší se při teplotě 20 ± 5 °C.
12. Čelní vypouklá strana porcelánového kolíku se smí použít pouze pro jeden zkušební pokus.
13. Plocha porcelánové destičky se smí použít nejvýše pro čtyři pokusy za předpokladu, že
- při dalším pokusu nebude probíhat tření na místě znečištěném předchozím stanovením nebo roznětem výbušniny,
- tření nebude probíhat blíže než 5 mm od okraje destičky.
14. Každý zkušební pokus probíhá pouze v rozsahu jedné otáčky kliky a provede se s novou dávkou výbušniny.
Zkušební vzorky a jejich příprava
15. Pro zkoušku se odebere výbušnina o přibližném objemu 0,5 cm3, která se po dobu 2 hodin temperuje v temperační komoře při teplotě 20 ± 5 °C. Vlhkost výbušniny se řídí jejími technickými požadavky nebo účelem zkoušky.
Postup zkoušky a vyhodnocení
16. Před zkouškou se upne do křižáku porcelánová destička tak, aby směr zdrsnění byl kolmý na směr pohybu křižáku. Poté se do zatěžovacího mechanismu upne porcelánový kolík a provede se vyvážení, je nutno, aby dvojramenná páka byla v rovnováze.
Odměrkou se odebere temperovaná výbušnina a nasype se na plochu porcelánové destičky tak, aby ležela mezi kolíkem a destičkou ve směru vratného pohybu křižáku. Porcelánový kolík se pomocí zatěžovacího mechanismu zatíží, pracovní prostor se zakryje ochranným krytem a přístroj se uvede do činnosti.
17. Metoda spočívá v provádění několika sérií šesti zkušebních pokusů. Každá série šesti zkušebních pokusů má své konstantní zatížení.
18. Pro stanovení dolní meze citlivosti je určen tento postup:
a) na základě praktických zkušeností se zvolí zatížení, u kterého se nepředpokládá, že dojde k roznětu a provede se šest zkušebních pokusů,
b) pokud se nevyskytne ani jeden roznět, zatížení se zvýší a provede se dalších šest zkušebních pokusů,
c) takto se pokračuje se zvyšováním zatížení až do výskytu prvního roznětu, přičemž je nutno vždy dokončit všech šest zkušebních pokusů.
19. Za dolní mez citlivosti se považuje to zatížení, při kterém během šesti zkušebních pokusů nastal nejméně jeden roznět.
20. Pro stanovení horní meze citlivosti je určen tento postup:
a) podle stanovené dolní meze citlivosti se zvolí na základě praktických zkušeností úměrně vyšší zatížení a provede se šest zkušebních pokusů,
b) další zkušební pokusy s vyššími zatíženími se provádějí až do splnění podmínky, že u všech šesti pokusů nastal roznět
21. Za horní mez citlivosti se považuje to zatížení, při kterém nastal roznět u všech šesti zkušebních pokusů.
22. Dolní a horní mez citlivosti se vyjadřuje zlomkem se šikmou zlomkovou čarou, v jehož čitateli je hodnota zatížení v N a ve jmenovateli počet roznětů.
Záznam o zkoušce
23. Záznam o zkoušce, kromě údajů podle § 5 této vyhlášky, obsahuje:
a) údaje o zkoušce (zatížení, počty zkušebních pokusů, množství a charakter roznětů),
b) velikost dolní, případně i horní meze citlivost.