Závazný postup č. 12
Stanovení detonační rychlosti trhavin
Všeobecně
1. Detonační rychlost je rychlost průchodu detonační vlny hmotou trhaviny. Měrnou jednotkou detonační rychlosti je m.s-1. Výsledek zkoušky je charakteristikou pro hodnocení funkčních vlastností trhavin.
2. Pro stanovení detonační rychlosti se používá:
a) metody pomocí elektronického chronometru - metoda A
b) metody kontinuálního měření, např. pomocí odporové sondy - metoda B
c) metody komparační podle Dautriche - metoda C.
Podstata zkoušky
3. Při stanovení detonační rychlosti pomocí elektronického chronometru se měří čas potřebný k průchodu detonační vlny mezi dvěma snímači umístěnými na náloži nebo v náloži trhaviny v přesně změřené vzdálenosti.
4. Při stanovení detonační rychlosti kontinuální metodou se průběh detonace trhaviny zaznamenává např. průběžnou odporovou sondou, která je umístěná v náloži trhaviny nebo na jejím povrchu a je napájena ze zdroje konstantního proudu. Postupující detonační vlna způsobuje snižování odporu sondy. Úbytek napětí registrovaný vhodným osciloskopem je úměrný průběhu detonační vlny v trhavině. Detonační rychlost v libovolném okamžiku je úměrná derivaci získaného průběhu. Pro kontinuální záznam průběhu detonace je možno použít i některou z optických metod, založených např. na použití speciálních vysokoobrátkových kamer.
5. Při stanovení detonační rychlosti podle Dautriche se k náloži trhaviny připojí bleskovicový okruh, jehož oba konce v přesně změřené vzdálenosti jsou postupně iniciovány detonační vlnou postupující zkoušenou trhavinou. Střetnutí detonačních vln v bleskovici se projeví v důsledku zvýšené hustoty energie jako charakteristická rýha na podloženém měděném záznamním plechu. Ze vzdálenosti rýhy a rysky označující střed bleskovice, známé detonační rychlosti bleskovice a délky nálože trhaviny mezi oběma konci bleskovice (snímači) se vypočítá detonační rychlost trhaviny.
Užití metod
6. Jako rozhodčí zkoušky se používá metody A. Metody B lze použít pro kontrolu průběhu detonace náloží trhaviny a v případech, kdy lze očekávat metastabilní průběh detonace. Metody C se používá jen jako metody informativní a není-li možno ze závažných důvodů použít metody A, popř. metody B.
Zkušební zařízení
7. Pomůcky pro sestavení zkušebního zařízení pro všechny metody jsou podle obrázků 1 až 4 následující (pořadové číslo pomůcky označuje pozici na obrázcích):
1. Trubka z oceli 10 004, Js 32 mm
2. Těsnící kroužek ze šedé strojní lepenky
3. Technická lepící páska
4. Zážehová rozbuška č.8 Cu nebo el. rozbuška s měděnou dutinkou
5. Zápalnice nebo elektrický palník
6. Počinová náložka (50 g plastické trhaviny typu Semtex 1A)
7. Nálož zkoušené trhaviny
8. Pěch s hloubkoměrem
9. Dno ocelové trubky
10. Měděný izolovaný vodič Ø 0,8U
11. Měděná destička 10 x 15 x 0,5 mm
12. Koaxiální vodič 75 Ω
13. Odporová sonda v provedení např. dle obr. 2
14. Ocelová podložka
15. Měděný záznamní plech
16. Bleskovice se změřenou detonační rychlostí
17. Dřevěná podložka
Dále jsou zapotřebí následující přístroje
- elektrotechnický chronometr s rozlišovací schopností nejméně 10-6 včetně příslušenství,
- elektrický napáječ,
- zdroj konstantního proudu s přesností 0,5%,
- registrační osciloskop.
Příprava náloží
8. Zkušebními vzorky jsou nálože trhaviny. Délka nálože se volí podle rozlišovací schopnosti měřícího zařízení. Nálože zkoušené trhaviny se připravují takto:
a) nálož v ocelové trubce. Do ocelové trubky se vnáší zkoušená trhavina bez obalu po stejných dávkách tak, aby její hustota byla v celém sloupci stejná a shodná s hustotou náložkované trhaviny a nad trhavinou zůstal prostor pro počinovou náložku.
Do trubky se pak vsune počinová náložka odpovídající svým průměrem světlosti trubky a mající otvor pro rozbušku o průměru 7,5 mm (vrstva trhaviny pod dnem rozbušky nejméně 12 mm). Počinová náložka se bezprostředně před zkouškou adjustuje rozbuškou. Hustota trhaviny v náloži se zjistí z hmotnosti a objemu.
b) Nálož na dřevěné podložce. Náložky zkoušené trhaviny o průměru v němž se vyrábějí a jimž byla rovným řezem odstraněna obě čela se umístí do žlábku dřevěné podložky tak, aby se jejich čela těsně dotýkala. Volné čelo v jedné z krajních náložek se adjustuje rozbuškou s palníkem nebo zápalnicí, popř. elektrickou rozbuškou. Jednotlivé náložky se k dřevěné podložce připevní pomocí technické pásky.
9. Pro hodnocení trhaviny z hlediska stanovení detonační rychlosti je rozhodující nálož připravená podle čl.8a). Je-li nutno připravit nálož trhaviny jiným způsobem, např. při velkém dolním mezném průměru, při nutnosti použití počinu o větší hmotnosti apod., je nutno odchylnou přípravu nálože uvést v technickém požadavku trhaviny a záznamu o zkoušce.