V.3
Další relevantní judikatura
30. Rakouský Ústavní soudní dvůr rozsudkem sp. zn. G 119-120/2004 zrušil ke dni 31. 12. 2015 jako protiústavní ustanovení občanského zákoníku a zákona o registrovaném partnerství, jež zakazovala společné osvojení registrovaným partnerům. Již ve svých dřívějších rozhodnutích zaujal Ústavní soudní dvůr stejný přístup jako ESLP v případě Schalk a Kopf, když konstatoval, že vztahy osob stejného pohlaví nespadají pouze pod pojem "soukromý život", ale rovněž pod pojem "rodinný život" dle čl. 8 odst. 1 Úmluvy, a to v případě, kdy páry stejného pohlaví spolu žijí ve stabilním de facto partnerství. Tak tomu bylo např. v usnesení sp. zn. B1405/10 ze dne 22. 9. 2011 či usnesení sp. zn. G14/10 ze dne 2. 10. 2012. Rovněž v nálezu sp. zn. G16/2013 ze dne 10. 12. 2013, v němž Ústavní soudní dvůr shledal napadená ustanovení zákona o reproduktivní medicíně (Fortpflanzungsmedizingesetz) protiústavními, neboť dospěl k závěru, že omezení přístupu k reproduktivní medicíně pouze pro manžele a páry různého pohlaví je v rozporu s čl. 8 ve spojení s čl. 14 Úmluvy. Dále i v nálezu sp. zn. G 18, 19/2013 ze dne 19. 6. 2013, v němž shledal diskriminačním ustanovení spolkového zákona o osobním stavu (Personenstandsgesetz), které umožňovalo (omezovalo) uzavřít registrované partnerství pouze v úřední místnosti.
31. V případě z roku 2015 byly navrhovatelkami dlouhodobě spolu žijící registrované partnerky, které vychovávaly biologické dítě jedné z nich a měly zájem o společnou adopci dalšího "cizího" dítěte. Namítaly, že zde není ospravedlnění pro to, aby registrovaní partneři byli obecně vyloučeni z možnosti společného osvojení a aby tím byl soudní přezkum jejich vhodnosti s ohledem na nejlepší zájem dítěte předem vyloučen, zatímco manželé jsou zásadně považováni za vhodné adoptivní rodiče. Rakouský právní řád akceptuje, že dítě vyrůstá v rodině osob stejného pohlaví (v daném případě jsou registrované partnerky z hlediska právního rodiči vlastní dcery druhé stěžovatelky), a vychází z toho, že to není pro dítě nevhodné. Není věcně odůvodněno, proč osoba žijící v registrovaném partnerství může jako jednotlivec dítě osvojit, ať už partnerovo vlastní dítě či "cizí" dítě, které pak v takové rodině osob stejného pohlaví, tj. rovněž s partnerem či partnerkou adoptivního partnera, vyrůstá, a registrovaní partneři společně osvojit nemohou. Napadená právní úprava tak byla dle jejich názoru v rozporu se zásadou rovného zacházení a rovněž s čl. 8 ve spojení s čl. 14 Úmluvy.
32. Ústavní soudní dvůr dospěl k závěru, že napadenou právní úpravou, jež umožňuje společné osvojení pouze manželům a registrované partnery ze společného osvojení předem vylučuje, zákonodárce v možnosti společného osvojení rozlišuje na základě sexuální orientace. Zákonodárce tím nerovně zachází s registrovanými partnery jako smluvní stranou dohody o osvojení a registrovanými nebo stálými partnery stejného či rozdílného pohlaví v případě osvojení biologického dítěte druhého partnera. Zatímco společné osvojení registrovanými partnery je vyloučeno i v případě, kdy oba mají dítě v péči nebo partner již dítě osvojil, umožňuje zákon při osvojení nevlastního dítěte souběžné (právní) rodičovství vlastních a adoptivních rodičů. Takové nerovné zacházení není věcně odůvodněno - obzvláště s ohledem na hledisko nejlepšího zájmu dítěte, jež vyplývá z čl. 1 Spolkového zákona o právech dítěte (BGB1. I 4/2011). Nevyplývá to ani z čl. 8 ve spojení s čl. 14 Úmluvy a ani čl. 7 odst. 1 ústavy. Nejlepší zájem dítěte nemůže ospravedlnit zásadní vyloučení registrovaných partnerů z možnosti osvojení dítěte, naopak v určitém ohledu stojí s tímto vyloučením v napětí. Argumenty, jež zdůvodňují zákaz tím, že v souladu se zájmem dítěte není, aby vyrůstalo s partnery stejného pohlaví, označil soud za "předem nevhodné". Rovněž ochrana manželství nebo tradiční rodiny proto nejsou vhodným argumentem. Společensky nazíráno nestojí registrovaná partnerství v žádném vztahu substituce k manželství a společné osvojení vhodnými partnery v jednotlivém případě nemůže manželství ohrozit.