III.
Ústavnost legislativní procedury a legislativní historie posuzovaného zákona
Dříve, než Ústavní soud přikročil k posouzení obsahu napadeného ustanovení zákona z hledisek jeho souladu s ústavními zákony, se musel podle § 68 odst. 2 in fine zákona o Ústavním soudu zabývat splněním formálních požadavků přijetí příslušné právní normy. Legislativní proces přijetí zákona č. 310/2002 Sb. byl však Ústavním soudem shledán ústavně konformním již v nálezu ze dne 28. 1. 2004 sp. zn. Pl. ÚS 41/02 (Sbírka rozhodnutí, svazek 32, str. 61; vyhlášen pod č. 98/2004 Sb.).
Ustanovení § 77k odst. 6 bylo do zákona o ochraně utajovaných skutečností vloženo zákonem č. 310/2002 Sb., který vznikl jako poslanecká iniciativa reagující "na praktické problémy, které se objevily v souvislosti s jeho dosavadní aplikací, a to na nemožnost nezávislé kontroly, respektive přezkoumání negativního rozhodnutí Národního bezpečnostního úřadu v rámci bezpečnostní prověrky probíhající podle tohoto zákona" (důvodová zpráva ze dne 10. 7. 2001). V průběhu projednávání tohoto návrhu byl dne 12. 7. 2001 vydán nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 11/2000, který s účinností ke dni 30. 6. 2002 zrušil původní znění § 73 odst. 2 ZOUS, které soudní přezkum zakazovalo. Poslanecký návrh vložením § 77a až § 77k do ZOUS řešil problém absence nezávislého přezkumu ustavením Kolegia a vymezením procesních pravidel v řízení před Kolegiem. Poté, co byl Poslanecký návrh schválen dne 27. 3. 2002 Poslaneckou sněmovnou, rozhodl Senát dne 3. 5. 2002 o jeho vrácení Poslanecké sněmově s pozměňovacími návrhy, z nichž jeden navrhoval zrušení mezitím ustaveného (viz dále) soudního přezkumu (srov. písm. C usnesení Senátu č. 372 ze dne 3. 5. 2002). Usnesením ze dne 13. 6. 2002 Poslanecká sněmovna setrvala na původním návrhu zákona, jenž byl publikován ve Sbírce zákonů dne 12. 7. 2002, kdy rovněž nabyl účinnosti.
V mezidobí předložila vláda Parlamentu návrh zákona, kterým se měnily některé zákony v souvislosti s přijetím soudního řádu správního (zákon č. 151/2002 Sb.). Tímto zákonem (Poslanecká sněmovna jej schválila dne 15. 2. 2002, Senát dne 21. 3. 2002 a ve Sbírce zákonů byl publikován dne 17. 4. 2002) bylo do ZOUS vloženo ustanovení § 73 odst. 2, podle kterého lze proti rozhodnutí o nevydání osvědčení podat žalobu do 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí, když v řízení o této žalobě se účast osob zúčastněných na řízení nepřipouští. Tato úprava nabyla účinnosti dne 1. 1. 2003. Avšak dne 27. 9. 2002 byla rozeslána Sbírka zákonů, v níž bylo, na základě zmocnění obsaženého v zákoně č. 310/2002 Sb., předsedou vlády pod č. 418/2002 Sb. vyhlášeno úplné znění zákona o ochraně utajovaných skutečností, ve kterém nebyl § 73 členěn na odstavce a možnost soudního přezkumu nezmiňoval.