Článek XIV
Řešení sporů
1. Spory, které mohou vznikat ve vztahu k používání nebo k výkladu této Úmluvy, jsou řešeny podle příslušných ustanovení této Úmluvy a v souladu s ustanoveními Charty Organizace spojených národů.
2. Vznikne-li spor mezi dvěma nebo více smluvními státy nebo mezi jedním nebo více smluvními státy a Organizací ve vztahu k výkladu nebo k používání této Úmluvy, dotčené strany společně konzultují s cílem urychleně vyřešit spor jednáním nebo jinými mírovými prostředky podle svého výběru, včetně odvolání se k příslušným orgánům této Úmluvy, a po vzájemné dohodě podáním k Mezinárodnímu soudnímu dvoru v souladu s jeho statutem. Dotčené smluvní strany průběžně informují Výkonnou radu o prováděných úkonech.
3. Výkonná rada může přispět k řešení sporu libovolnými prostředky, které uzná za vhodné, včetně nabídky zprostředkování, a vyzvat státy, které jsou stranami sporu, k zahájení procesu řešení podle vlastního výběru a doporučit lhůtu pro provedení jakéhokoli dohodnutého postupu.
4. Konference posuzuje otázky vztahující se ke sporům, které byly vzneseny smluvními státy nebo o kterých ji uvědomila Výkonná rada. Konference, pokud to uzná za vhodné, v souladu s čl. VIII odst. 21 písm. f) zřídí nebo pověří orgány k plnění úkolů spojených s řešením těchto sporů.
5. Konference a Výkonná rada jsou s výhradou povolení Valného shromáždění Organizace spojených národů zmocněny samostatně žádat Mezinárodní soudní dvůr o poradní stanovisko k jakékoli právní otázce vznikající v rámci činnosti Organizace. K tomuto účelu se mezi Organizací a Organizací spojených národů uzavírá dohoda v souladu s čl. VIII odst. 34 písm. a).
6. Tímto článkem není dotčen článek IX ani ustanovení o opatřeních k nápravě situace a zajištění dodržování této Úmluvy, včetně sankcí.