II.
Vyjádření účastníků řízení
9. Ústavní soud zaslal v souladu s ustanovením § 42 odst. 3 a 4 a § 69 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, předmětný návrh k vyjádření Poslanecké sněmovně a Senátu Parlamentu České republiky a vyžádal si i písemné stanovisko Ministerstva práce a sociálních věcí (ve smyslu § 48 odst. 1 a 2 zákona o Ústavním soudu).
10. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky ve svém vyjádření nejprve poukázala na skutečnost, že v rámci legislativního procesu na půdě dolní sněmovny nebyla ve vztahu ke znění ustanovení § 15 zákona č. 155/1995 Sb. vznesena žádná věcná námitka. Během obecné rozpravy ke sněmovnímu tisku č. 1574 byly dne 29. 6. 1995 vzneseny dva pozměňovací návrhy (Dalibora Štambery a Jaroslava Straita) ohledně znění ustanovení § 15, které se oba dotýkaly toliko výše jednotlivých redukčních hranic, nikoliv jejich percentuálních hodnot. Sněmovní tisk č. 1574 byl poté schválen i s pozměňovacím návrhem poslance Dalibora Štambery. V závěru svého vyjádření Poslanecká sněmovna konstatuje, že zákon č. 155/1995 Sb. byl přijat po řádně provedeném zákonodárném procesu, byl podepsán příslušnými ústavními činiteli a vyhlášen ve Sbírce zákonů.
11. Senát Parlamentu České republiky ve svém vyjádření připomněl, že zákon č. 155/1995 Sb. byl přijat Poslaneckou sněmovnou ještě před ustavením Senátu, poukázal nicméně na fakt, že uvedený zákon byl sice již mnohokrát novelizován (jedná se o necelé čtyři desítky novelizací), ovšem žádná novelizace se netýkala napadeného ustanovení § 15. Ohledně navrhovatelovy námitky, že "pro zaměstnance na rozdíl od osob samostatně výdělečně činných není stanoven žádný maximální limit vyměřovacího základu" poukázal Senát na to, že po podání návrhu byl zákonem č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, s účinností od 1. 1. 2008 v ustanovení § 15a zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, stanoven maximální limit vyměřovacího základu (i) pro zaměstnance.