§ 152.
Náhrada za movité věcné prostředky převzaté do vlastnictví.
(1) Za movité věcné prostředky převzaté do vlastnictví se určí náhrada, nedojde-li k dohodě o její výši a nestanoví-li zákon jinak, podle jejich obecné ceny v době převzetí. Nelze tu přihlížeti k ceně zvláštní obliby ani k cenám, které vznikly nedostatkem zboží na trhu uměle způsobeným (jeho skoupením, ukrytím a p.), řetězovým obchodem, lichvou a vůbec každou činností, těžící ze stavu branné pohotovosti.
(2) Byly-li pro některé movité věcné prostředky úředně stanoveny ceny, poskytne se náhrada podle nich, nebyla-li smluvena náhrada nižší. Rozhodné jsou tu ceny, stanovené pro správní obvod, z něhož byly dotčené věcné prostředky poskytnuty, v době jich převzetí do vlastnictví. Náhrada dohodou sjednaná nesmí býti vyšší než úředně stanovená cena.
(3) Náhrada za movité věcné prostředky, pro které nebyly ceny stanoveny úředně, se určí na základě komisionálního šetření, jež provede zpravidla ihned přejímací komise (§ 87). To platí i v tom případě, byly-li pro některé movité věcné prostředky úředně stanoveny směrné ceny; bylo-li při stanovení směrných cen určeno, že směrné ceny je dovoleno překročiti do určité výše, nesmí náhrada, určená na základě komisionálního šetření nebo dohodou, převyšovati tuto mez.
(4) Za movité věcné prostředky mohou býti dány místo náhrady v penězích po skončení stavu branné pohotovosti nebo, možno-li, i dříve jiné věcné prostředky stejného druhu a co možná stejné hodnoty.
(5) Ustanovení odstavců 1 až 4 platí též v tom případě, byly-li věcné prostředky převzaty do vlastnictví z věcí odsunutých (§§ 116 a 141). Náhrada se tu však určí podle obecné ceny, jakou měly ony věcné prostředky v době, kdy byly převzaty k odsunutí; nebyla-li obecná cena z této doby zjištěna, nebo jde-li o věcné prostředky převzaté z věcí, které byly odsunuty přímo držitelem, určí se náhrada podle obecné ceny, jakou měly dotčené věcné prostředky v době, kdy byly převzaty do vlastnictví.
(6) O náhradách za zvířata, u kterých byly v zákonné lhůtě po převzetí zjištěny vady, a o náhradách za ostatní věcné prostředky, u kterých byly do patnácti dní po převzetí zjištěny skryté vady nebo vady, o nichž nebylo lze se přesvědčiti při převzetí, platí ustanovení § 87, odst. 5 a 6.