VII.C
K legitimnímu očekávání
59. V souladu s čl. 11 odst. 1 Listiny má každý právo vlastnit majetek, tj. právo svůj majetek držet, užívat, požívat a jím disponovat. Pod ochranou tohoto článku je i tzv. legitimní očekávání, resp. majetkový nárok, jehož splnění lze opodstatněně očekávat [v kontextu dotační politiky viz např. nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 12/14 ze dne 16. 6. 2015 (N 109/77 SbNU 577; 177/2015 Sb.), K protiústavnosti výluky soudního přezkumu u pozastavení výplaty části dotace, bod 46]. Chráněn je majetkový nárok, který již byl individualizován právním aktem nebo je individualizovatelný přímo na základě právní úpravy [nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 50/04 ze dne 8. 3. 2006 (N 50/40 SbNU 443; 154/2006 Sb.), Cukerné kvóty III. "Potud, pokud", alias české Solange].
60. Podle navrhovatelky stát dlouhodobou dotační politikou vytvořil u příjemců dotací legitimní očekávání, že budou stabilně přijímat veřejnou podporu. Očekávání v udržování dotační podpory však legitimním očekáváním ve smyslu judikatury Ústavního soudu není, jde spíše o určitý předpoklad budoucího politického vývoje, resp. zaměření hospodářské politiky, kterému ochrana čl. 11 Listiny nenáleží. Jakkoliv lze souhlasit s tím, že dotační ekonomika vytváří jistou "dotační závislost", dotované subjekty přesto nemohou legitimně očekávat, že podpora státu nikdy neskončí a nikdy se nezmění. Naopak, je notorietou, že výše a zaměření dotací se postupně mění nejen v závislosti na změně politické reprezentace, resp. realizace politik, o něž politické síly soutěží ve volbách vnitrostátních i evropských, ale i v důsledku změn, které přináší hospodářské cykly či jiné faktory, místní i globální. Vyloučit nelze ani to, že stát od dotačních schémat jednou zcela ustoupí. Výklad, že zemědělci mají bez ohledu na právní úpravu legitimní očekávání trvalého dotačního příjmu, by ostatně byl i v rozporu s principem vlády na čas.