VII.A
K právu svobodně se sdružovat
47. Listina v čl. 20 odst. 1 zaručuje svobodu sdružování, v souladu s čímž má každý právo spolu s jinými se sdružovat ve spolcích, společnostech a jiných sdruženích. Podle navrhovatelky napadená právní úprava toto právo porušuje v důsledku tzv. mrazícího efektu (tzv. chilling effect). Zemědělci jsou totiž údajně nastavením doplňkové redistributivní podpory nuceni podnikat samostatně (oproti členství v zemědělském družstvu), neboť jako členové družstva na podporu nedosáhnou.
48. Podle Ústavního soudu však napadené nařízení do sdružovacího práva podle čl. 20 odst. 1 Listiny (popřípadě podle čl. 27 odst. 1 Listiny) ani nezasahuje, natož aby je porušovalo.
49. K tomu je potřeba uvést, že § 9 napadeného nařízení sdružování prima facie nijak neupravuje, nezakazuje je ani neomezuje, vůbec se ho netýká. Možnost založit družstvo či do něj vstoupit tedy zůstává nedotčena. Samotné členství v družstvu ani není diskvalifikujícím faktorem z hlediska toho, komu nárok na vyplacení doplňkové redistributivní podpory náleží. Tato podpora se poskytuje každému, kdo je aktivním zemědělcem a splní stanovené podmínky. Sdruží-li se fyzické či právnické osoby v jednom družstvu a splňují-li dané podmínky společně, pak takovému družstvu - jakožto svébytnému právnímu subjektu (právnické osobě) - náleží stejná podpora jako komukoliv jinému. Ze svobody sdružování neplyne, že by v takovém případě mělo být na každého člena vlastnícího zemědělskou půdu, na níž družstvo hospodaří, nahlíženo jako na osobu individuálně splňující podmínky pro vyplacení podpory. Aspektem svobody sdružovací zde je, že členové mohou dotační podmínky splnit společně, nikoliv že by společné splnění podmínek sdružením (družstvem) muselo vést ke vzniku individuálního nároku člena.
50. Rozhodnutí založit či vstoupit do (zemědělského) družstva tedy zůstává svobodnou volbou každého, což neznamená, že tato volba je nebo má být prosta vnějších vlivů. Rozhodnutí, zda podnikat samostatně, vstoupit do družstva nebo využít jiné formy spolupráce či sdružování pochopitelně může záviset i na tom, co bude pro jednotlivce ekonomicky nejvýhodnější, což může být ovlivněno i nastavením systému dotací. Ovšem dotační podpora menších zemědělců v tomto směru neovlivňuje svobodu sdružování o nic víc, než jak navrhovatelkou zmiňovaná podpora kolektivního výkonu zemědělství ovlivňuje svobodu se nesdružovat (jakožto negativní složku práva zaručeného čl. 20 Listiny).