III.
Ústavní soud nejdříve, v souladu s § 68 odst. 2 zákona o Ústavním soudu, zkoumal, zda vládní nařízení, u něhož navrhovatel namítá protiústavnost jeho ustanovení, bylo přijato a vydáno v mezích Ústavou stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem. Ústavní zmocnění k vydávání nařízení je vládě dáno čl. 78 Ústavy, podle něhož k provedení zákona a v jeho mezích je vláda oprávněna vydávat nařízení. Nařízení podepisuje předseda vlády a příslušný člen vlády. Ze zákona č. 148/1998 Sb. lze dovodit, že příslušným členem vlády je v projednávaném případě sám předseda vlády. Podle ustanovení § 7 odst. 1 citovaného zákona je totiž ústředním správním úřadem pro oblast ochrany utajovaných skutečností, který též zpracovává seznamy utajovaných skutečností (§ 3 odst. 2 citovaného zákona), Národní bezpečnostní úřad, nad nímž vykonává dohled předseda vlády (§ 7 odst. 3 citovaného zákona).
V daném případě Ústavní soud zjistil, že usnesením č. 678 ze dne 19. 10. 1998 vláda schválila návrh nařízení vlády, kterým se stanoví seznamy utajovaných skutečností. Z 15 přítomných členů vlády hlasovalo pro jeho schválení všech 15 členů. Předmětné nařízení podepsal předseda vlády Ing. Miloš Zeman. Nařízení bylo náležitým způsobem publikováno ve Sbírce zákonů v částce 86 pod č. 246/1998 Sb. Účinnosti nabylo dnem 2. 11. 1998. Napadené ustanovení bodu 18 přílohy č. 3 bylo do napadeného nařízení vlády doplněno jeho novelou nařízením č. 403/2001 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 246/1998 Sb., kterým se stanoví seznamy utajovaných skutečností, ve znění pozdějších předpisů. Tato novela byla přijata usnesením vlády č. 1048 ze dne 15. 10. 2001. Z přítomných 15 členů vlády pro její schválení hlasovalo všech 15 členů. I toto nařízení vlády podepsal Ing. Miloš Zeman a bylo náležitě publikováno ve Sbírce zákonů pod shora uvedeným číslem.
Za těchto okolností Ústavní soud dovozuje, že napadené nařízení vlády bylo přijato a vydáno v mezích Ústavou stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem ve smyslu ustanovení § 68 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Proto se jím mohl Ústavní soud zabývat meritorně.