CODEXIS® Přihlaste se ke svému účtu
CODEXIS® ... 105/1950 Sb. Vládní nařízení, kterým se vyhlašuje Statut národních podniků průmyslových VIII. - Výrobní prostředky.

VIII. - Výrobní prostředky.

105/1950 Sb. Vládní nařízení, kterým se vyhlašuje Statut národních podniků průmyslových

VIII. Výrobní prostředky.

(235) K uskutečnění výroby potřebují pracující výrobní prostředky. Jsou jimi jednak pracovní prostředky (pozemky, budovy, stroje, nástroje a pod.), jednak materiál (suroviny, pomocné a provozovací látky) a energie.

Pracovní prostředky

(236) Pracovní prostředky jsou významnou částí národního jmění. Jsou zhmotněnou lidskou prací, která nebyla spotřebována a umožňuje plnění našich výrobních úkolů.

(237) Možnost opatřovat nové pracovní prostředky je omezena. Proto je třeba především plně využívat těch, které již máme, pečlivě je udržovat a nově pořizovat jen takové, které jsou pro plánovaný rozvoj našeho hospodářství nezbytné.

Výrobní zařízení

(238) Nejdůležitější částí pracovních prostředků je výrobní zařízení. Prvním příkazem při hospodaření s výrobním zařízením je jeho plné využití. To je zejména důležité v těžkém průmyslu, jemuž pětiletý plán určil nejvýznamnější úkoly.

Kapacita výrobního zařízení

(239) K dosažení plného využití výrobního zařízení nestačí jen vést jeho evidenci, nýbrž je nutno podrobně znát i jeho výrobní možnosti. Proto musí podnik především zachytit absolutní kapacitu každého stroje i celého výrobního zařízení, která představuje krajní theoretickou výrobní možnost. Vyjadřuje se nejčastěji ve strojových hodinách a tvoří t. zv. absolutní fond strojových hodin. V praxi však nelze této krajní možnosti dosáhnout. Výrobní zařízení není totiž v nepřetržitém provozu, protože je třeba je udržovat, opravovat, nebo protože výrobní postup není naprosto plynulý atd. Proto musí podnik zjistit a zachytit výrobní možnost, které lze v praxi dosáhnout za předpokladu dvou, nebo je-li to účelné, i tří směn. Tato praktická výrobní možnost je efektivní kapacitou, která se rovněž zpravidla vyjadřuje ve strojových hodinách a tvoří t. zv. efektivní fond strojových hodin.

(240) Poměr mezi efektivním a absolutním fondem strojových hodin je vyjádřen technickohospodářskou normou kapacity. Výše této normy závisí zejména na tom, zda se výrobního zařízení používá k výrobě kusové, maloseriové, velkoseriové nebo hromadné. Proto všude tam, kde je to možné, nutno přecházet k takovému způsobu, který umožňuje maximální využití zařízení. V každém případě musí se však při stanovení normy kapacity vycházet z nejúčelnější výrobní organisace.

Opatření k využití kapacity

(241) Při sestavování návrhu výrobního plánu musí podnik vycházet ze stanovené normy kapacity. Při provádění výrobního plánu se musí snažit, aby tuto normu nejen splnil, nýbrž i překročil. Musí proto učinit všechna opatření, aby tohoto cíle dosáhl. Mezi nejdůležitější z nich patří:

a) výrobní program podniku je třeba specialisovat a výrobky typisovat. Velký počet výrobků a jejich druhů má totiž za následek nízké využití výrobního zařízení, protože znamená časté změny ve výrobě a zvyšuje tak časové ztráty. Je na generálním řediteli, aby výrobní úkoly rozděloval mezi podřízené národní podniky tak, aby mohly dosáhnout specialisace a typisace;

b) výrobu musí podnik před jejím zahájením dopodrobna připravit tak, aby byly vyloučeny časové ztráty jak uvnitř jedné směny, tak i při střídání směn;

c) výrobní zařízení musí být účelně rozmístěno, aby bylo plně využito pracovního prostoru a aby byl zaručen plynulý chod výroby;

d) není-li některého zařízení v jednom závodě nebo podniku plně využito, je nutno je převést do toho závodu nebo podniku, v němž ho může být využito lépe nebo u něhož jeho nedostatek způsobuje dokonce úzké místo ve výrobě. Závody a podniky musí v těchto případech opustit sobecké stanovisko vlastních zájmů a nestavět se na odpor hospodářsky účelným nebo dokonce nutným převodům výrobního zařízení;

e) podnik pečuje o to, aby se školením zvyšovala technická úroveň pracujících, a rozmisťuje kádry podle jejich odborných znalostí tak, aby bylo zajištěno hospodárné využití výrobního zařízení. Obsluha několika strojů jedním zaměstnancem se zavádí všude, kde je to možné a účelné, zejména v případech, kde by jinak pro nedostatek odborných pracovních sil zůstaly některé stroje nevyužity;

f) druhou, a je-li třeba i třetí směnu je nutno zavést všude, kde při jedné směně výrobní zařízení nestačí ke splnění plánovaných úkolů. To platí zejména tam, kde další směnou lze odstranit úzké místo výroby. Zvýšení počtu směn znamená nejen lepší využití vlastního výrobního zařízení a snížení nákladů připadajících na výrobek, nýbrž i úsporu investic v energetických podnicích rovnoměrnějším využitím jejich kapacity.

(242) Dosavadní využití výrobního zařízení našeho průmyslu je stále ještě nedostatečné. Důsledným zavedením druhé směny by výroba našeho průmyslu stoupla více než o polovinu. To nejlépe ukazuje obrovský rozsah skrytých reserv v zařízení našeho průmyslu. Takové reservy musí každý závod odkrývat a musí jich využívat. Nové výrobní zařízení smí pak požadovat, jen kdyby ani při krajním využití svého výrobního zařízení nemohl splnit výrobní úkoly.

Údržba výrobního zařízení

(243) Aby bylo možno plynule využívat výrobního zařízení v nejvyšším stupni a zajistit jeho použitelnost na dobu co nejdelší, je třeba věnovat zvýšenou pozornost jeho údržbě. To znamená, že nestačí jen odstraňovat nastalé poruchy, ale že je třeba údržbu plánovat a poruchy předcházet. Vyřazením stroje z provozu pro poruchu snižuje se nejen jeho využití, ale i využití zařízení, které na něj ve výrobním procesu navazuje.

Investice.

(244) I když se podaří plně využít kapacity výrobního zařízení, nestačí stav a rozsah tohoto zařízení chaoticky vyrostlého za kapitalismu k zajištění trvalého vzestupu životní úrovně pracujícího lidu. Je tedy třeba opatřovat investice, ať už se jimi podle dlouhodobého plánu má dosavadní zařízení nahradit nebo rozšířit nebo dosavadní výroba mechanisovat, anebo zavést nová výroba. Návrhy investic se mají zaměřovat především na rozšíření úzkých míst ve výrobě.

(245) Proto je náš první pětiletý plán plánem výstavby a přestavby. To znamená, že při budování našeho průmyslu měníme urychleně jeho vnitřní skladbu rozšířením těžkého průmyslu v poměru k ostatním průmyslovým odvětvím. To je zásadní směrnice pro naši investiční činnost.

(246) V každém jednotlivém případě je třeba velmi rozvážně a zevrubně přezkoumat, jsou-li investice nezbytně nutné s hlediska dlouhodobé potřeby. Jen nelze-li plným využitím dosavadního výrobního zařízení dosáhnout splnění plánu, je možno pořídit nové. Pořizování investic v rozporu s investičním plánem poškozuje velmi těžce národní hospodářství.

(247) Před rozhodnutím o opatření každé investice a před zvolením nejvhodnější alternativy jejího provedení je třeba propočtem zjistit její budoucí rentabilitu a zlepšení jakosti výrobku. V tomto propočtu se zjišťují všechny náklady, které připadnou na výrobek po jejím pořízení. Nestačí tedy ke zdůvodnění investice pouze předpokládaná úspora práce při jejím používání, nýbrž je nutno přihlížet zejména také k množství práce vynaložené na její výrobu a ke spotřebě materiálu a energie při jejím používání.

(248) Při vypracovávání investičních plánů je nutno v otázce umístění investic přihlížet k možnostem a potřebám jednotlivých oblastí, zvláště pokud jde o pracovní síly a dopravu. S těchto hledisek se proto navržené investice projednají s národními výbory.

Příprava investiční činnosti

(249) Vzhledem k významu investiční činnosti musí podnik včas a důkladně připravit všechny podklady, zejména projekční a konstrukční, nutné pro výstavbu nebo opatření investice ve lhůtě dané plánem. To znamená i včasné objednání investic, aby dodavatel mohl jejich výrobu připravit a ve stanovené lhůtě skončit.

Pořizování investic

(250) Podnik nesmí ponechat starost o pořízení investic jen dodavateli, nýbrž musí také sám pečovat o plnění svého investičního plánu. Zejména musí dbát, aby investice započaté byly co nejrychleji dokončovány, a podle svých možností musí dodavatele podporovat. Stará se, aby investiční plán byl plněn rovnoměrně, zejména jde-li o investiční celky, jejichž jednotlivé části jsou svěřeny různým dodavatelům. To znamená na příklad, že se musí starat, aby nově vybudované výrobní prostory nezůstaly nevyužity pro opožděnou dodávku výrobního zařízení, a naopak musí zabránit tomu, aby stroje nemohly být uvedeny v chod pro nedostatek provozního prostoru nebo energie.

(251) Při přejímání investic od dodavatele musí podnik provést řádnou kontrolu množství i jakosti. Stav a pohyb investičního majetku se zachycuje v investičním účetnictví.

Materiál

(252) Náš stát je jedním z nejprůmyslovějších na světě. Máme však nedostatek některých základních surovin, takže je musíme dovážet. Máme nevýhodnou dopravní polohu, protože nám schází bezprostřední přístup k moři. Tím více jsme nuceni hospodařit se surovinami a ostatním materiálem co nejúsporněji, intensivně provádět nerostný průzkum a vyhledávat nové hmoty a látky, pro jejichž výrobu máme surovinovou základnu, a používat jich v průmyslové výrobě.

(253) Rozsah nákupu stejně jako výše zásob materiálu musí odpovídat výrobnímu plánu. Podnik se musí starat, aby výroba měla stále pohotově dostatečné množství materiálu, ale jen v takové výši, která je nezbytně nutná ke splnění výrobních úkolů. Tuto výši vyjadřují technickohospodářské normy zásob. Při jejich stanovení pro jednotlivé druhy materiálu se přihlíží k délce doby mezi jednotlivými dodávkami, k času, kterého je třeba k úpravě materiálu v podniku před jeho použitím ve výrobě, a k zajištění plynulosti výroby pro případ nepředvídatelných poruch v dodávkách.

(254) Výše zásob materiálu se snižuje výrobní specialisací závodu a normalisací používaného materiálu. K tomu nutno přihlížet již při stanovení norem.

(255) Přebytky materiálu musí podnik odstranit buď omezením nákupu, nebo způsobem, který určí generální (oblastní) ředitel.

(256) Materiál je nutno řádně přejímat co do množství i co do jakosti. Zásoby materiálu musí podnik skladovat přehledně podle druhů, řádně je zajistit před znehodnocením a učinit potřebná bezpečnostní opatření. Stav a pohyb materiálu se zachycuje ve skladním účetnictví, jež musí být vedeno tak, aby poskytovalo včas spolehlivé a podrobné údaje.

(257) Nutnost úsporně hospodařit materiálem platí i pro vlastní výrobní proces. Je proto na všech pracujících, kteří se účastní výrobního procesu, aby s materiálem přiděleným do výroby hospodařili co nejsvědomitěji, snažili se z něho vytěžit co nejvíce, zabraňovali vzniku výmětů a zmetků a snižovali odpad.

(258) Jestliže již odpad nebo výmět vznikl, musí být zajištěno jeho zužitkování, ať ve vlastním nebo jiném závodě.

Energie

(259) Co bylo řečeno o hospodaření materiálem, platí přiměřeně i o hospodaření elektrickou, vodní, tepelnou a jinou energií. Pokud jde o energii elektrickou, je třeba dbát o rovnoměrné rozvržení jejího odběru na celou pracovní dobu a zamezení špičkových zatížení.