V. Podnikový plán
Jednotný hospodářský plán
(123) Hospodářská činnost v našem státě je řízena jednotným hospodářským plánem tak, aby množství, jakost a plynulost výroby byly stupňovány a aby postupně vzrůstala životní úroveň obyvatelstva. Jednotný hospodářský plán se vypracovává na určité časové období a vyhlašuje se zákonem. V jeho rámci schvaluje vláda roční prováděcí plány.
Podnikový plán
(124) Neodlučnou součástí prováděcího plánu je svým obsahem podnikový plán, kterým je určována činnost národního podniku v plánovacím období. Této úzké souvislosti podnikového plánu s celostátním prováděcím plánem si musí být pracující neustále vědomi, neboť plní-li svou prací plánované úkoly národního podniku, ovlivňují tím zároveň hospodářství celého státu.
(125) Základní částí podnikového plánu je plán výrobní, který určuje podniku výrobní úkoly v technických jednotkách, v cenách a ve výrobních lhůtách. Na něj navazují zejména
plán ukazatelů, udávající poměrná čísla (ukazatele), jejichž dosažení je nutné pro kvantitativní i kvalitativní splnění plánu;
plán práce, který obsahuje údaje o zvýšení produktivity práce a o maximální potřebě pracovních sil pro splnění plánovaných úkolů;
plán hmotného zásobování, uvádějící zejména potřebu výrobních prostředků nutných pro splnění plánovaných úkolů a prameny jejich krytí;
plán technického rozvoje, který ukládá provedení konkrétních opatření ke zdokonalení výrobků, výrobních metod, organisace práce a k technickému růstu kádrů;
plán dopravní, obsahující nároky podniku na dopravu železniční, silniční, lodní a leteckou;
plán investiční, který podrobně rozvádí budoucí investiční činnost;
plán finanční, který na základě číselných údajů z podnikového rozpočtu a předběžné kalkulace vyjadřuje zejména plánované potřeby a výkony podniku v peněžních jednotkách.
(126) Všechny části podnikového plánu tvoří organický celek.
Úkol národního podniku
(127) Splnění podnikového plánu a smluv uzavřených v jeho rámci s odběrateli a dodavateli je pro národní podnik základním úkolem. Snahou podniku přitom musí být, aby tento úkol splnil co nejhospodárněji a za soustavného zlepšování výrobků a služeb.
(128) Podnik se má snažit o překročení podnikového plánu, pokud toho může dosáhnout pracovními silami a výrobními nebo finančními prostředky, které mu byly podle plánu zajištěny.
(129) V podnikovém plánu bude stanoveno, u kterých výrobků a za jakých předpokladů je žádoucí i takové překročení plánu, které vyžaduje další pracovní síly a výrobní nebo finanční prostředky. Bude tomu tak zejména v podnicích, jejichž výroba má rozhodující význam pro výstavbu a přestavbu našeho hospodářství.
(130) V některých případech však není překročení plánu žádoucí; tyto případy stanoví podnikový plán. Je pak zásluhou podniku, jestliže předepsaný výrobní úkol splní s menším počtem pracovních sil a s menšími výrobními prostředky, než plán předpokládal.
(131) Investiční úkoly musí národní podnik splnit přesně ve stanoveném rozsahu. Může-li však účelu sledovaného novými investicemi docílit i při zmenšení jejich věcného rozsahu, je povinen navrhnout nadřízenému orgánu změnu investičního plánu. V podnikovém plánu může být stanoveno, u kterých investic a za jakých předpokladů je žádoucí urychlené splnění spojené s překročením investičního plánu.
Příprava podnikového plánu
(132) Vlastnímu vypracování návrhu plánu předchází v podniku a jeho závodech příprava, v níž se shromažďují a propracovávají návrhy na lepší využití výrobního zařízení, odstranění úzkých míst, lepší uspořádání dílen a strojů, úspory materiálu a energie, snížení množství zmetků, zlepšení výrobních metod, zdokonalení výrobků, lepší využití pracovní doby, účelnější rozmístění kádrů a pod. Povaha přípravných prací vyžaduje, aby na nich byla prostřednictvím příslušných závodních (dílenských) rad zajištěna činná účast pracujících. Vedení závodu upozorňuje pracující prostřednictvím závodní rady na nedostatky, které se v závodě projevují a které brání, aby bylo dosaženo lepších výsledků, a vyzývá je, aby na základě svých zkušeností podávali návrhy na jejich odstranění.
(133) Tato příprava umožňuje, aby se vlastní vypracování návrhu provedlo v krátké lhůtě, a zaručuje, že návrh plánu bude nejen uskutečnitelný, nýbrž že budou odkryty a vyčerpány všechny reservy, takže další pracovní síly, výrobní nebo finanční prostředky budou požadovány jen v míře naprosto nezbytné.
Návrh podnikového plánu
(134) Ve směrnicích státního úřadu plánovacího se stanoví, z kterých částí se skládá návrh podnikového plánu, předpisuje se jejich obsah a forma, určuje se postup a lhůty pro vypracování návrhu a upravuje způsob přípravy provádění plánu a jeho kontroly.
(135) Návrh plánu připravuje podnik podle směrného plánu obsahujícího směrná čísla výkonů, potřeb a hospodářského výsledku. Směrná čísla sdělí podniku generální (oblastní) ředitel podle směrnic státního úřadu plánovacího a pokynů příslušného ministra. Tato čísla mají zejména usměrnit práci plánovacích orgánů v jednotlivých podnicích a zaručit vyváženost návrhů podnikových plánů. Nebudou-li podniku dány jiné pokyny, musí se při přípravě svého plánu snažit, aby při zachování směrných čísel potřeb navrhl co nejvyšší výkony a co nejlepší hospodářský výsledek, aby se tak dosáhlo vyčerpání všech reserv.
(136) Má-li národní podnik více závodů, rozepíše směrná čísla a jiné podklady pro návrh podnikového plánu na závody, které podle nich vypracují návrhy plánů závodních.
Vstřícné plánování
(137) Vedoucí závodu se musí ve spolupráci se závodní radou postarat o to, aby pracující byli seznámeni s účelem a způsobem vypracování návrhu závodního plánu, s úkoly jednotlivých dílen a pracovišť a s postupem a lhůtami jednotlivých prací.
(138) Vstřícné plánování, kterým se zdola připravuje návrh plánu a které spolu s vedením závodu organisačně a politicky zajišťují závodní rady, je věcí všech pracujících. Přitom se musí neustále pamatovat na zlepšování výrobků, zvyšování jejich jakosti, zpevňování technickohospodářských norem, plné využití kapacity závodu, zjišťování a odstraňování ztrát materiálu, energie a pracovního času, zavádění dokonalejších výrobních postupů a zlepšování organisace práce. Tak bude vypracování návrhu závodního plánu vedeno úsilím pracujících využít co nejhospodárněji všech výrobních sil závodu.
Technickohospodářské normy
(139) Podkladem pro vypracování návrhu závodního plánu musí být technickohospodářské normy, které co nejpřesněji určují žádoucí hodnotu nebo míru, zejména využití výrobního zařízení, spotřeby materiálu a energie, výše stavu zásob a výše režie. U výkonových norem, které slouží k odměňování práce podle zásluh, jak je uvedeno v kapitole "Práce a pracující", je však nutno při vypracovávání návrhu závodního plánu plně započítat jejich plánované překračování.
(140) Technickohospodářské normy jsou nástrojem k nejlepšímu využití výrobního zařízení a k nejhospodárnějšímu používání materiálu a energie a slouží k zvyšování produktivity práce a k zvětšování akumulace.
(141) S technickohospodářskými normami a s jejich účelem musí být pracující podrobně seznámeni.
(142) Aby se technickohospodářské normy nestaly brzdou výroby, nýbrž byly její vzpruhou, nesmějí ustrnout a pokulhávat za technickým rozvojem a zdokonalováním práce, nýbrž musí být soustavně vyvíjeny a zpevňovány jako výraz úsilí dosahovat stále lepších výsledků. Technickohospodářské normy musí být tvořeny jako středně progresivní normy, to znamená, že musí být stanoveny tak, že musí ležet někde mezi průměrným plněním normy dosavadní a jejím nejvyšším překonáním. Cílem našich podniků je dospět k středně progresivním normám i u norem výkonových.
(143) Technickohospodářské normy musí být vypracovány vědeckými metodami, jako na př. přesným měřením času, množství a výkonu, a nikoli pouhým odhadem. Přitom nutno vycházet ze zkušeností úderníků, z poznatků získaných při socialistickém soutěžení a z prověrky výrobních možností.
(144) Zavedené normy musí být pravidelně přezkoumávány a zpevňovány. Toto zpevňování norem musí být prováděno po důkladné politické přípravě. Musí být přitom plně využito iniciativy pracujících; k tomuto zpevnění musí se také zaměřit socialistické soutěžení a údernictví.
(145) Z technickohospodářských norem musí být věnována obzvláštní pozornost vypracování a zpevňování norem výkonových. Zkušenosti, zvláště pak výkony úderníků ukazují, že výkonové normy rychle zastarávají a že tedy musí být přizpůsobovány růstu vyspělosti pracujících a zlepšování technického a organisačního stavu našich závodů. Zpevňování výkonových norem záleží ve snížení času potřebného k výrobě; jeho cílem nesmí být snižování výdělků, nýbrž naopak zpevňování má být popudem k tomu, aby lepším využitím pracovní doby a dokonalejším ovládnutím techniky bylo dosaženo zvýšených výkonů a tím i lepších výdělků. Při zpevňování výkonových norem musí být vždy vzato v úvahu, zda byla norma překonávána technickým nebo organisačním zlepšením nebo zvýšeným pracovním úsilím.
(146) Výkonové normy musí být v jednotlivých závodech zaručeny na dobu podle směrnic generálního (oblastního) ředitele, zpravidla na jeden rok, pokud v tomto období nedojde k významnějšímu technickému nebo organisačnímu zlepšení.
(147) Způsob stanovení technickohospodářských norem a postup při jejich schvalování a zaručování určí generální (oblastní) ředitel po projednání s ústředním orgánem jednotné odborové organisace.
Vypracování návrhu podnikového plánu
(148) Ve stanovené lhůtě předloží závody návrhy svých plánů řediteli. Ředitel přezkoumá, zda závody sestavily návrhy podle směrnic a pokynů a zejména zda návrhy co nejhospodárnější využití svých výrobních sil. Z přezkoumaných návrhů sestaví pak návrh podnikového plánu.
(149) Při všech těchto pracích používá ředitel podnikového plánovatele, jehož úkolem je usměrňovat a slaďovat práce jednotlivých organisačních útvarů podniku při přípravě návrhu podnikového plánu.
Schvalování podnikového plánu
(150) Návrh podnikového plánu předloží ředitel ve stanovené lhůtě ke schválení generálnímu (oblastnímu) řediteli. Generální (oblastní) ředitel přezkoumá, zda byl návrh sestaven podle daných směrnic, pokynů a směrných čísel, a zejména zda národní podnik plánuje co nejhospodárnější využití výrobních sil.
(151) Z návrhů podnikových plánů podřízených národních podniků sestaví generální (oblastní) ředitel společný plán.
(152) Generální (oblastní) ředitel projedná společný plán s nadřízenými plánovacími orgány, schválí podnikový plán a odevzdá jej řediteli. Nestane-li se tak včas před začátkem plánovacího období, vyrábí a hospodaří národní podnik podle svého návrhu plánu až do doby, kdy mu bude schválený plán dodán, jestliže generální (oblastní) ředitel nestanoví něco jiného.
Rozpis podnikového plánu
(153) Schválený podnikový plán rozpracuje národní podnik včas a ve vhodné formě na závody, přesně vyznačí jejich úkoly v množství, hodnotě a čase, jakož i ukazatele předepsané nadřízenými orgány a ukazatele vlastní. V závodech se plány rozpisují postupně na jejich jednotlivé organisační útvary a na pracoviště a na nejkratší časové úseky, aby každý pracující věděl, jaký úkol má v určité době splnit.
(154) Plánované úkoly musí být v závodě rozepsány podrobně a včas. Jen když je každému pracujícímu jasně stanoven jeho úkol, může se uplatnit jeho iniciativa a osobní odpovědnost, může se vytvořit spolehlivá základna pro socialistické soutěžení mezi pracujícími, mezi jednotlivými složkami podniku i mezi podniky a pro rozvoj údernického hnutí a je možno spravedlivě odměňovat pracující podle výkonu.
Příprava provádění podnikového plánu
(155) K zabezpečení dodávek investic, materiálu a energie, jež podniky potřebují ke splnění plánu, jakož i k zajištění odbytu výrobků, uzavírá generální ředitelství na každý rok rámcové smlouvy a národní podniky dílčí smlouvy s dodavateli a odběrateli. V těchto smlouvách musí být pamatováno i na zajištění dodávek materiálu a energie, jichž bude třeba pro překročení výrobního úkolu, označené v plánu za žádoucí; naopak nutno ve smlouvách pamatovat i na odbyt výrobků, které budou v souhlase s podnikovým plánem vyrobeny nad plánované množství.
(156) Dílčí smlouvy určují přesněji zejména druh, jakost a dodací lhůtu a stanoví také újmy, jako penále, pokuty, náhrady škody, které stihnou národní podniky, nedodrží-li smluvní podmínky.
Plnění plánu
(157) Plán je závaznou směrnicí pro budoucí činnost podniku a tím i pro činnost všech jeho pracujících. Není tedy jen odhadem budoucího vývoje, nýbrž je úkolem podniku stanoveným na základě jeho vlastního návrhu. Plán není a nesmí se stát jen věcí plánovacích orgánů a plánovacích směrnic. Rovnoměrné plnění plánu v množství i jakosti je pro všechny pracující v podniku základním zákonem, a to tím spíše, že se sami aktivně zúčastnili jeho vypracování.
(158) Pracující musí vědět, jaké cíle si plánem vytkli, jak je možno plán nejúspěšněji splnit a jak se při splnění zlepší jejich životní úroveň. Závisí na nich, na jejich nadšení a socialistickém uvědomění, jak bude plán uveden v život.
Kontrola plnění plánu
(159) Plán bez důsledné kontroly plnění je jen souhrn mrtvých čísel. Plnění každého plánu musí být proto soustavně sledováno a kontrolováno. Dosažených zlepšení musí být plně využito. Přitom nutno předvídat možné překážky a závady, čelit jejich vzniku, a vzniknou-li přesto, bezodkladně je odstranit. Důkladné sledování a kontrola je tím naléhavější, že plány jednotlivých podniků na sebe navzájem navazují, takže nesplnění plánu jednoho podniku stejně jako jeho nežádoucí překračování může ohrozit splnění plánu řady podniků dalších a tím způsobit vážnou poruchu v hospodářství celostátním. Uvnitř podniku je nutno bedlivě sledovat plnění všech částí podnikového plánu, které tvoří celek, a rovnoměrné plnění plánu všech dílen a složek závodu.
(160) Kontrolu plnění plánu provádí především každý na svém pracovišti a každý vedoucí v mezích svých úkolů.
(161) Závodní (dílenská) rada svolává v dohodě s vedoucím střediska alespoň jednou za plánovací měsíc pracující, aby projednali výsledky plnění plánu, hospodaření ve středisku a zpevňování technickohospodářských norem; rozprava a závěr musí být zaměřeny především k výměně zkušeností a k odstraňování překážek.
(162) Má-li být tato kontrola účinná, musí se opírat o praktické poznatky, které pracující denně získávají ve výrobním procesu.
(163) Soustavnou kontrolu plnění podnikového plánu shora ve všech jeho částech organisuje ředitel a provádí plánovatel. Plnění plánu je třeba statisticky sledovat. To platí nejen o plánu podnikovém a závodním, ale zvlášť také o dílčích úkolech. O plnění plánu je třeba pracující informovat grafy a jinými názornými prostředky.
Organisace plánovacích prací
(164) Návrh jednotlivých částí plánu připravují ti, kdo jsou odpovědni za jejich provedení. Tak vedoucí výroby sestavuje návrh plánu výroby, plánu práce a plánu ukazatelů, technický vedoucí plán investiční a plán technického rozvoje, obchodně-administrativní vedoucí plán hmotného zásobování a plán dopravní a podnikový hospodář plán finanční.
(165) Návrhy jednotlivých částí plánu vznikají ovšem zdola. To znamená, že jejich vypracování nespočívá jen na vedoucích, nýbrž na všech organisačních útvarech jim podřízených a na všech pracujících.
(166) Ve všech organisačních útvarech musí být tedy určen ten, kdo odpovídá za organisaci a koordinaci všech plánovacích prací. Za organisaci a koordinaci plánovacích prací v celém podniku odpovídá podnikový plánovatel.
(167) To, co bylo uvedeno o organisaci a koordinaci při přípravě plánu, platí obdobně i pro sledování a kontrolu jeho plnění.
Výrobní síly
(168) Podnikovým plánem je určována budoucí činnost národního podniku. K uskutečnění této činnosti, jejíž těžiště leží ve výrobě, je zapotřebí výrobních sil, jimiž jsou jednak pracující a jejich práce - činitel lidský, jednak výrobní prostředky - činitel hmotný; bez jednoho ani druhého se výroba nemůže obejít. Svou podstatou jsou i výrobní prostředky zhmotněnou prací, a proto práce a pracující mají ve výrobě tak důležitou úlohu.