IV. Organisace národního podniku
Účel organisace
(39) Prvním předpokladem správného chodu každého celku je jeho účelná organisace. To platí tím více u hospodářského celku, jakým je národní podnik. Nesmí se však zapomínat, že dobrá organisace je jen nástrojem k tomu, aby byl podnik dobře řízen.
(40) Účelem dobré organisace národního podniku je takové uspořádání jeho činnosti, aby bylo dosaženo nejvyššího využití všech výrobních sil.
(41) Při organisování třeba pamatovat na to, že národní podnik není osamoceným hospodářským celkem, nýbrž organickou součástí celého hospodářství. Totéž platí i uvnitř národního podniku; činnost jednotlivých složek v podniku musí být organisována tak, aby umožňovala úspěšné splnění úkolů národního podniku a zajišťovala co nejužší spolupráci všech složek.
(42) Organisace národního podniku musí umožňovat uplatnění zásad řízení, které byly uvedeny v předchozí kapitole.
Organisační útvary
(43) Vnitřně je národní podnik rozčleněn na organisační útvary, jimž jsou v rámci činnosti celého podniku přesně stanoveny úkoly a jejichž činnost je soustavně kontrolována.
(44) Organisační útvary musí být vytvořeny tak, aby bylo možno uplatnit organisační pravidla dále uvedená, ale zároveň i tak, aby jednotlivé útvary nebo několik útvarů pohromadě mohly samostatně hospodařit podle rozpočtu. Samostatně hospodařící organisační útvar nebo skupina organisačních útvarů, která samostatně hospodaří, nazývá se středisko; může jím být na příklad dílna, oddělení a pod.
Organisační řád
(45) Aby byl zajištěn správný chod podniku, vydá ředitel organisační řád, v němž
a) zřizuje organisační útvary;
b) vymezí jejich působnost a vzájemné vztahy, zejména jejich podřízenost a nadřízenost;
c) určí pracovní postup v jednotlivých druzích činnosti národního podniku a spolupráci jednotlivých organisačních útvarů navzájem;
d) stanoví, kdo jmenuje vedoucí jednotlivých organisačních útvarů, a vymezí rozsah jejich pravomoci a odpovědnosti.
(46) Součástí organisačního řádu je organisační schema, které graficky znázorňuje vztahy podřízenosti a nadřízenosti zřízených organisačních útvarů.
(47) S organisačním řádem musí být seznámeni všichni pracující v rozsahu nutném pro řádný výkon jejich funkcí.
(48) Organisační řád a jeho závažnější změny musí být před vydáním projednány s generálním (oblastním) ředitelem.
Organisační pravidla
(49) Při organisování národního podniku je třeba dbát určitých pravidel získaných praktickými zkušenostmi, z nichž jsou dále uvedena ta, která mají obecnou platnost.
(50) Pravomoc znamená nejen právo, nýbrž i povinnost rozhodovat. Této povinnosti se nikdo nemůže zprostit tím, že rozhodnutí přenechá orgánu vyššímu.
(51) S pravomocí je spojena odpovědnost stejného rozsahu.
(52) Kdo má právo rozhodovat, má též právo a povinnost přesvědčovat se, zda a jak jsou jeho rozhodnutí a příkazy plněny.
(53) Každý pracující i každý organisační útvar má v podniku pouze jednoho bezprostředně nadřízeného a pouze od něho dostává rozhodnutí a příkazy.
(54) Zásadně každý činitel v podniku dává příkazy pouze svým bezprostředně podřízeným a hlášení pouze svým bezprostředně nadřízeným. Je-li nutno odchýlit se v neodkladných případech od této zásady, je ten, kdo příkaz dostal nebo kdo hlášení podával, povinen uvědomit o tom co nejdříve svého bezprostředně nadřízeného.
(55) Vedoucí organisačních útvarů, mezi nimiž není vztah nadřízenosti, vyřizují běžné věci mezi sebou přímo.
(56) Vedoucí každého organisačního útvaru má míti jen tolik přímých podřízených, aby mohl jejich práci dobře řídit a kontrolovat.
(57) Vedoucí každého organisačního útvaru rozhoduje samostatně v mezích organisačního řádu a úkolů uložených mu plánem, jakož i v mezích rozhodnutí a příkazů svého nadřízeného.
(58) Každý pracující musí úzce spolupracovat s ostatními pracujícími; je zejména povinen poskytovat jim informace potřebné k jejich činnosti a předkládat jim k posouzení věci, které zasahují do jejich působnosti.
(59) Vyřizování běžných věcí, zvláště takových, které se opakují, má vedoucí organizovat tak, aby se mohl především soustředit na případy zásadní, mimořádné a takové, které se odchylují od obvyklé praxe.
(60) Úkoly musí vedoucí rozdělit svým podřízeným v souhlasu s organisačním řádem a v jeho rámci podle jejich schopností tak, aby byly pro ně splnitelné.
(61) Úkoly musí být v podniku rozděleny zásadně tak, aby táž práce nebyla vykonávána na dvou nebo dokonce na několika místech.
(62) Organisační útvary mají být účelně specialisovány, neboť se tím dosáhne vyšší účinnosti řízení a kvalitnějšího provedení.
(63) Organisace podniku musí odpovídat jeho velikosti a zvláštním podmínkám jeho výroby a musí být pružná. Vyžaduje-li toho potřeba, je nutno ji přiměřeně pozměnit. Každou organisační změnu je třeba předem dobře uvážit, aby národní podnik nebyl ve stavu stálé reorganisace; je-li však třeba organisaci změnit, musí být změna po důkladné přípravě provedena rychle, neboť nejistota v organisaci přináší podniku škodu.
Závody
(64) Příslušný ministr určí každému národnímu podniku základní závod. Ředitel národního podniku je vedoucím základního závodu. Správa základního závodu obstarává zároveň správu národního podniku. Jen ve výjimečných případech může být od určení základního závodu upuštěno; stane-li se tak, upraví generální (oblastní) ředitel způsob vedení národního podniku.
(65) Výrobny místně odloučené od základního závodu jsou závody pobočnými, nebudou-li podle organisačního řádu podniku tvořit součást základního závodu nebo některého ze závodů pobočných. Vedoucí pobočného závodu je přímo podřízen řediteli národního podniku a je mu odpověden za splnění úkolů, které byly závodu uloženy.
(66) Při uplatňování zásady decentralisace musí být na pobočné závody přeneseno tolik působnosti, aby mohly co nejlépe plnit své úkoly.
(67) Organisační útvary základního závodu a jejich vedoucí musí úzce spolupracovat s pobočnými závody. Do jejich činnosti mohou však zasahovat jen se zmocněním podnikového ředitele a prostřednictvím vedoucího pobočného závodu.
(68) Zásady platné pro organisaci základního závodu platí přiměřeně i pro organisaci závodů pobočných. Nemusí však v nich být pro každou funkci vytvořen zvláštní organisační útvar.
Ředitel
(69) V čele národního podniku je ředitel, který vede veškerou jeho činnost a jedná jeho jménem. Jeho významné postavení v národním podniku je vyjádřeno vysokou pravomocí a odpovědností.
(70) Ředitel rozhoduje v národním podniku samostatně, pokud v jednotlivých případech není stanoveno, že ke svému rozhodnutí potřebuje předchozího souhlasu generálního (oblastního) ředitele nebo příslušného ministra nebo pokud není rozhodnutí vyhrazeno těmto orgánům přímo.
(71) Ředitel rozhoduje o prostředcích, jimiž má být plněn podnikový plán, a o způsobu, jakým má být těchto prostředků použito. Jeho rozhodnutí jsou pro pracující v podniku závazná.
(72) Ředitel odpovídá zejména za přípravu, návrh a splnění podnikového plánu. Musí proto práci v podniku organizovat tak, aby každému byly jeho úkoly určeny přesně a včas.
(73) Ředitele jmenuje a odvolává generální (oblastní) ředitel po slyšení ústředního orgánu jednotné odborové organisace. Na jmenování a odvolání ředitele se nevztahují předpisy o spolupůsobení závodní rady při přijímání a zařazování zaměstnanců na pracovní místa, po případě předpisy o souhlasu závodní rady při propouštění zaměstnanců; ke jmenování a odvolání také není třeba souhlasu orgánu jinak nutného při sjednávání a rozvazování pracovního poměru.
(74) Ředitel slíbí generálnímu (oblastnímu) řediteli, že bude svědomitě plnit své povinnosti v souladu se zájmy státu. Dnem slibu ujímá se své funkce a stává se zaměstnancem podniku, nebyl-li jím již dříve. Jeho pracovní poměr zaniká dnem, kdy byl odvolán, nebo dnem, kdy bylo generálním (oblastním) ředitelem vzato na vědomí, že se vzdává své funkce.
(75) Ředitel je přímo podřízen generálnímu (oblastnímu) řediteli, jemuž také odpovídá za splnění svých povinností.
(76) Za úspěšné splnění plánu a zejména za jeho překročení, je-li žádoucí, je ředitel, pokud se o to zasloužil, zvlášť odměňován z prostředků generálního (oblastního) ředitelství podle směrnic, které vydá příslušný ministr v dohodě s ministrem práce a sociální péče a s ústředním orgánem jednotné odborové organisace.
(77) Ředitel nesmí vykonávat žádné zaměstnání, žádnou funkci nebo činnost, které jsou v rozporu se zájmy národních podniků.
(78) Jménem národního podniku mohou jednat kromě ředitele a jeho zástupců také osoby, které k tomu ředitel v rámci své pravomoci zmocní, a to v rozsahu uděleného zmocnění.
(79) Ředitel a osoby, které zastupují nebo spravují národní podnik nebo obstarávají jeho věci, odpovídají za škodu, kterou národnímu podniku způsobí. Náhrada se na nich vymáhá pořadem práva.
(80) V době nepřítomnosti nebo zaneprázdnění ředitele zastupuje jej v plném rozsahu jeho pravomoci vedoucí výroby a po něm další zástupci v pořadí, v jakém jsou ustanoveni. Zástupce ředitele je ustanovován nebo zprošťován po slyšení ústředního výboru příslušného svazu ROH.
Přímí podřízení ředitele
(81) Řediteli je bezprostředně podřízen vedoucí výroby a vedoucí těchto dalších organisačních útvarů: plánovacího, technického, podnikohospodářského, obchodněadministrativního, kádrového, technickokontrolního a bezpečnostního. To však neznamená, že pro každou z uvedených funkcí musí být vytvořen zvláštní organisační útvar nebo určena odpovědná osoba pověřená jedině touto funkcí.
(82) Dále jsou řediteli bezprostředně podřízeni vedoucí pobočných závodů.
Vedoucí výroby
(83) Vedoucí výroby je prvním zástupcem ředitele. Ustanovuje a zprošťuje ho ředitel se souhlasem generálního (oblastního) ředitele.
(84) Vedoucí výroby řídí výrobu a odpovídá zejména za přípravu a provádění všech plánů týkajících se výroby, za hospodárnost výroby a za nejlepší využití pracovní doby a výrobních prostředků. Má na starosti přípravu výroby, dbá o účelný a plynulý pohyb materiálu ve výrobě a odpovídá za jakost výrobků. Pečuje o to, aby zásoby rozpracovaných výrobků byly udržovány jen na výši provozně nezbytně nutné.
(85) Do jeho pravomoci náleží v rámci státní mzdové politiky určení mezd a stanovení technickohospodářských norem a technická organisace výroby. Odpovídá za řádné provedení všech opatření k ochraně zdraví pracujících a jejich bezpečnosti.
(86) K jeho předním úkolům patří podporování vzniku a rozvoje všech forem socialistického soutěžení, zejména údernictví, a zlepšovatelského hnutí.
(87) Vedoucí výroby je odpovědný též za řádnou údržbu strojů a jiných pracovních prostředků, nerozhodne-li ředitel jinak.
Vedoucí provozu
(88) Výroba se zpravidla organisačně člení na dílny; podle velikosti závodu a podle druhu výroby mohou být dílny seskupeny ve větší celky, obvykle zvané provozy. Vedoucí provozu jsou podřízeni vedoucímu výroby a jejich úkoly jsou obdobné úkolům vedoucího výroby, ovšem v rozsahu provozu.
Mistři
(89) Dílny jsou vedeny technickými zaměstnanci, zpravidla mistry, jimž připadá zvlášť významný podíl na průběhu výroby a jejích výsledcích. O výběr mistrů a jejich odborné školení pečují vedoucí výroby a vedoucí provozu.
(90) Zatím co dříve kapitalisté nutili mistra k popohánění dělníků, aby je mohli více vykořisťovat, je mistr v socialistickém podniku organisátorem svobodné práce, jejíž výsledky jdou k prospěchu všech pracujících.
(91) Mistři řídí výrobní proces přímo v dílnách. Musí být dokonale seznámeni s úkoly své dílny nebo jiné výrobní složky jim svěřené; musí tyto úkoly účelně rozdělovat mezi pracující, kontrolovat jejich plnění, dbát o hospodárný průběh výroby, o jakost výrobků a o včasné dodávky. Musí však také vědět, jak na plnění úkolů jejich dílen navazují jiné výrobní složky, a udržovat s nimi potřebný styk.
(92) Úspěch socialistického soutěžení, údernictví a zlepšovatelského hnutí závisí ve značné míře na mistrech. Mistři mají podporovat vznik a rozvoj těchto nových forem práce. Mají všem pracujícím umožňovat, aby se úspěšně uplatnili; musí v pravý čas zasáhnout svými zkušenostmi, když si pracující nevědí s úkolem rady, a pomáhat zejména mladým dělníkům. Mistři organisují a zajišťují výměnu zkušeností v dílně.
(93) Svého oprávnění rozhodovat musí mistři skutečně využít k řízení dílen. Musí být v dílnách uznávanou technickou i mravní autoritou. Bez jejich vědomí se nesmí v dílnách nic zařizovat a s ničím nakládat.
(94) Mistři jsou spojovacím článkem mezi jednotlivými pracujícími a vedením. Bez mistrů odpovědně plnících své úkoly není podmínek pro řádný chod výroby. Mistři jsou povinni sledovat plnění technickohospodářských norem a zaměřovat úsilí pracujících na jejich překonávání. Na svěřeném úseku jsou též mistři povinni starat se o vytvoření podmínek pro bezpečnou a zdravou práci.
(95) Pro odměňování mistrů platí prémiové řády, které jsou založeny na výsledcích výroby a její hospodárnosti.
Předák pracovní čety
(96) V četných případech je posledním článkem řízení výroby předák pracovní čety. Zpravidla se zúčastňuje manuální práce a pracuje spolu s ostatními členy čety. Jeho hlavní povinností je dávat dělníkům čety instrukce a poskytovat jim technickou pomoc při provádění prací. Dohlíží na výrobní zařízení a jeho využití, na hospodárnou spotřebu materiálu a energie a na jakost práce.
Podnikový plánovatel
(97) Úkolem podnikového plánovatele je rozepsat směrný plán, obsahující směrná čísla jednotného hospodářského plánu, věcně a časově sladit práce jednotlivých organisačních útvarů na přípravě podnikového plánu (vstřícné plánování), vyhotovit návrh podnikového plánu, provést rozpis schváleného podnikového plánu a kontrolovat jeho provádění. Aby tato kontrola byla účinná, organisuje podnikový plánovatel statistiku a na jejím podkladě provádí podrobný rozbor plnění plánu.
(98) Podnikový plánovatel koordinuje styk s plánovacími místy v podniku i mimo podnik.
(99) K dalším úkolům podnikového plánovatele patří vypracování dlouhodobého rozvojového plánu podniku podle návrhů vypracovaných zejména technickým vedoucím.
(100) Při své práci se podnikový plánovatel opírá o ty, kdo jsou ve všech organisačních útvarech podniku odpovědni za organisaci a koordinaci plánovacích prací.
Technický vedoucí
(101) Technický vedoucí odpovídá především za vývoj a zkušebnictví a také za výzkumnictví, pokud je národnímu podniku svěřeno.
(102) Technický vedoucí dbá, aby dobrých výsledků socialistického soutěžení, údernictví a zlepšovacích návrhů bylo rychle použito na všech pracovištích a aby byly sděleny i jiným národním podnikům. Rovněž musí ve vlastním podniku využívat výsledků získaných jinde.
(103) Významným úkolem technického vedoucího je sestavení návrhu investičního plánu a jeho provádění. Technický vedoucí musí přitom dbát nejvyšší hospodárnosti a mít na zřeteli dlouhodobý plán rozvoje podniku. Zvláštní pozornost věnuje zejména tomu, aby do návrhu investičního plánu byly pojaty jen takové investice, které podnik za předpokladu plného využití dosavadních pracovních prostředků nezbytně potřebuje.
(104) Technický vedoucí pečuje o specialisaci, typisaci a normalisaci a o využití všech výhod z nich vyplývajících.
Podnikový hospodář
(105) Základní povinností podnikového hospodáře je vypracovat návrh podnikového rozpočtu, v němž se musí uplatnit nejvyšší hospodárnost. Dohlíží, aby se v podniku hospodařilo v souhlasu se schváleným rozpočtem.
(106) Odporuje-li určité rozhodnutí rozpočtu, upozorní na to podnikový hospodář ředitele; setrvá-li ředitel přes toto upozornění na původním rozhodnutí, musí být toto rozhodnutí provedeno, ale podnikový hospodář je povinen podat o tom zprávu přímo generálnímu (oblastnímu) řediteli, o čemž uvědomí ředitele. Rovněž o každém již nastalém závažnějším nedodržení podnikového rozpočtu musí podnikový hospodář podat zprávu generálnímu (oblastnímu) řediteli.
(107) Podnikový hospodář má na starosti i řádnou organisaci správní služby v podniku, zejména zavádění a prohlubování podnikového početnictví, využití jeho výsledků zvláště pro účely kontrolní a přípravu účetní závěrky. Dbá o účelné hospodaření s peněžními prostředky a pečuje, aby prostředků určených na investice nebylo používáno na financování provozu a naopak. Je odpovědný za předkládání předepsaných podkladů bankám, za včasnou a řádnou úhradu pohledávek a splacení závazků. Má na starosti též věci kalkulační, cenové a daňové.
(108) Do působnosti podnikového hospodáře patří také podniková kontrola, která přezkoumává veškerou činnost v národním podniku s výjimkou věcí vyhrazených technické kontrole. Podnikový hospodář hlásí řediteli zjištěné závady, navrhuje vhodná opatření a přesvědčuje se o tom, zda byly závady odstraněny. Zjistí-li vedoucí podnikové kontroly závady v oboru činnosti podnikového hospodáře, které nebyly včas odstraněny, ohlásí to řediteli.
(109) Podnikového hospodáře ustanovuje a zprošťuje ředitel se souhlasem generálního (oblastního) ředitele po slyšení ústředního výboru příslušného svazu ROH.
(110) Vedoucího podnikové kontroly ustanovuje a zprošťuje ředitel na návrh podnikového hospodáře.
Obchodně-administrativní vedoucí
(111) Obchodně-administrativní vedoucí, kterého může ředitel ustanovit svým druhým zástupcem, je odpovědný za sestavení návrhu plánu hmotného zásobování v rámci směrných čísel a má na starosti provádění tohoto plánu. Odpovídá za uzavírání smluv s odběrateli a dodavateli a za včasné opatření materiálu a investic, za sklady materiálu a hotových výrobků a jejich výši, za řádné balení výrobků a jejich včasné odeslání ve smluvených dodacích lhůtách, za fakturaci a dopravu.
(112) Do působnosti obchodně-administrativního vedoucího spadají též věci sociální a právní.
Kádrový vedoucí
(113) Úkolem kádrového vedoucího je přispívat stálým a všestranným uvědomováním pracujících k výchově a vytvoření nového typu socialistického pracovníka.
(114) Kádrový vedoucí pečuje o to, aby výběr a rozmístění pracujících a jejich školení byly ve shodě s úkoly a potřebami podniku a směrnicemi ředitele. Tuto činnost vykonává v úzké spolupráci s vedoucími jednotlivých organisačních útvarů.
(115) Kádrový vedoucí musí mít při své práci stále na paměti, že přechod z kapitalismu do socialismu je obdobím zvýšeného třídního boje a že jen zvýšenou bdělostí a ostražitostí se můžeme ubránit nepřátelským činům třídního nepřítele, který se snaží o návrat ke starým kapitalistickým poměrům. Účinná ostražitost a bdělost je věcí všech pracujících v podniku, a proto k ní kádrový vedoucí musí stále nabádat.
(116) Vyžaduje-li toho potřeba národního podniku, může ředitel ustanovit kádrového vedoucího svým třetím zástupcem, zejména v národních podnicích velkého rozsahu.
Vedoucí technické kontroly
(117) Řediteli je přímo podřízen vedoucí technické kontroly. Účelem tohoto organisačního uspořádání je učinit technickou kontrolu nezávislou na výrobě, zvýšit její autoritu a zajistit tak, aby z podniku vycházely jen výrobky bezvadné.
(118) Hlavní činnost technické kontroly záleží v kontrole vlastního výrobního procesu a v kontrole hotových výrobků. Zkoumá také jakost materiálu přejímaného od dodavatelů.
Bezpečnostní referent
(119) Bezpečnostní referent se musí postarat o bezpečnost podniku a jeho výroby a odpovídá za provedení účinných opatření na ochranu majetku a výrobních tajemství, týkajících se zejména rozsahu, způsobu a druhu výroby.
Porady vedoucích
(120) Důležité otázky národního podniku se projednávají na pravidelných poradách vedoucích, které organisuje ředitel. Účastní se jich též zástupce závodních rad určený ústředním výborem příslušného svazu ROH. Porady musí být ředitelem pečlivě připraveny; také ostatní jejich účastníci se na ně musí náležitě připravit, aby vlastní jednání bylo co nejstručnější. Učiněná rozhodnutí musí být formulována jasně a určeny vždy osoby odpovědné za jejich provedení ve stanovené době. Těmito poradami se také zajišťuje, že se každý vedoucí seznámí se závažnými věcmi podniku, a to i s takovými, které sice nespadají do jeho působnosti, avšak jsou důležité pro jednotný postup všech vedoucích.
(121) Obdobné porady svolávají i vedoucí závodů za účasti předsedy závodní rady a vedoucí jednotlivých organisačních útvarů, vyžaduje-li toho potřeba.
Závaznost organisace
(122) Organisační rozčlenění národního podniku a vymezení pravomoci a odpovědnosti jednotlivých vedoucích tak, jak bylo uvedeno, vyplynulo z praktických zkušeností a poznatků získaných v socialistických průmyslových podnicích. Z týchž zkušeností vyplynulo však i organisační pravidlo, že organisace každého národního podniku musí odpovídat jeho velikosti a zvláštním podmínkám. Proto jsou v jednotlivých národních podnicích možné odchylky od uvedeného organisačního rozčlenění, od vymezení působnosti a pravomoci a zastupování ředitele, jsou-li pro to závažné důvody a souhlasí-li s tím generální (oblastní) ředitel. Vyžaduje-li zvláštní povaha výroby celého průmyslového oboru odchylky od organisace uvedené v tomto Statutu, jako na příklad v jednotlivých oborech báňského průmyslu, musí být odchylky po souhlasu příslušného ministra provedeny jednotně ve všech národních podnicích tohoto oboru.