§ 7.
1) Kdo sám nebo v součinnosti s jinými v době zvýšeného ohrožení republiky (§ 17) ve službách nebo v zájmu Německa nebo jeho spojenců nebo republice nepřátelského hnutí, jeho organisací či členů zavinil ztrátu svobody obyvatele republiky bez jiných následků, trestá se za zločin těžkým žalářem od pěti do dvaceti let. Způsobil-li vinník takto ztrátu svobody většího počtu obyvatel republiky, může soud uložiti trest těžkého žaláře od dvaceti let až na doživotí, za okolností pak zvláště přitěžujících trest smrti.
2) Kdo v téže době, za týchž okolností, za týmž účelem a týmž způsobem způsobil obyvateli republiky těžké ublížení na těle bez těžkých následků (odst. 3), trestá se za zločin těžkým žalářem od deseti do dvaceti let, a za okolností zvláště přitěžujících žalářem od dvaceti let až na doživotí. Byl-li však takto postižen větší počet osob, může soud uložiti trest smrti.
3) Kdo v téže době, za týchž okolností, za týmž účelem a týmž způsobem způsobil udáním, soudním usnesením, rozsudkem, nařízením nebo správním rozhodnutím jakéhokoliv druhu, výkonem rozsudku, nařízení nebo správního rozhodnutí nebo jinak smrt obyvatele republiky, těžké ublížení na těle obyvateli republiky a následky označenými v § 156 trest. zák. čís. 117 z r. 1852 a v §§ 306, 307 trest. zákona zák. čl. V z r. 1878, nebo jeho deportaci, trestá se za zločin smrtí.