§ 6.
1) Kdo v době zvýšeného ohrožení republiky (§ 17) nařídil ve prospěch válečného úsilí Německa nebo jeho spojenců nucenou nebo povinnou práci, a ten, kdo při vydání a výkonu takového nařízení spolupůsobil, trestá se, nedopustil-li se činu přísněji trestného, za zločin těžkým žalářem od pěti do deseti let.
2) Byl-li však takovým nařízením obyvatel republiky donucen pracovati v cizině nebo za okolností nebo na místech jeho životu nebo zdraví nebezpečných, trestá se vinník bez ohledu na účel práce těžkým žalářem od deseti do dvaceti let.