Článek 22
1. Žalobní práva související se smrtí, zraněním nebo způsobením jiné škody tělesnému nebo duševnímu zdraví cestujícího se promlčují za tři roky.
Promlčecí doba počíná běžet ode dne, kdy osoba, která utrpěla škodu, se o tom dověděla nebo měla dovědět. Promlčecí doba však nesmí překročit pět let ode dne dopravní nehody.
2. Žalobní práva související s přepravou a podléhající této Úmluvě, s výjimkou žalob uvedených v odstavci 1 tohoto článku se promlčují ve všech případech za jeden rok.
Promlčecí doba běží ode dne příjezdu vozidla do cílového místa cestujícího, nebo pokud nepřijelo, ode dne, kdy tam přijet mělo.
3. Písemná reklamace staví běh promlčecí doby až do dne, kdy dopravce písemně reklamaci odmítne a vrátí doklady, které mu byly předány k jejímu zdůvodnění. Je-li reklamace zčásti uznána, běží promlčecí doba dále jen u té části reklamace, která zůstala sporná. Důkaz o přijetí reklamace nebo o odpovědi na ni a o vrácení dokladů přísluší té straně, která se na tyto skutečnosti odvolává. Pozdější reklamace v téže věci běh promlčecí doby nestaví, pokud dopravce nesouhlasí s jejich projednáním.
4. S výhradou ustanovení předchozího odstavce řídí se stavení běhu promlčecí doby právem platným u soudu, u něhož se právní věc projednává s vyloučením kolizních norem. Tímto právem se rovněž řídí přerušení promlčecí doby.