Článek 2
Mezinárodní normy a normalizační orgány
1. Strany uznávají, že příslušnými mezinárodními normalizačními orgány pro EMC a bezpečnost zahrnutých výrobků jsou Mezinárodní organizace pro normalizaci (dále jen "ISO"), Mezinárodní elektrotechnická komise (dále jen "IEC") a Mezinárodní telekomunikační unie (dále jen "ITU") 1).
2. Pokud existují příslušné mezinárodní normy vypracované ISO, IEC a ITU, použijí strany tyto mezinárodní normy nebo jejich příslušné části jako základ jakékoli normy, technického předpisu nebo postupu posuzování shody 2).
3. Strany zajistí, aby se jejich normalizační orgány podílely na vypracovávání mezinárodních norem v rámci ISO, IEC a ITU, a zavazují se ke konzultacím za účelem stanovení společných přístupů.
------------------------------------------------------------------
1) Strany se mohou v budoucnu rozhodnutím Výboru pro obchod dohodnout na nových mezinárodních normalizačních orgánech, které považují za důležité za účelem provádění tohoto článku.
2) Pokud takovéto mezinárodní normy neexistují nebo pokud strana přijala normu, technický předpis nebo postup posuzování shody, které se liší od normy, technického předpisu nebo postupu posuzování shody podle mezinárodních norem, strana omezí svou normu, technický předpis nebo postup posuzování shody na to, co je nezbytné k dosažení legitimních cílů týkajících se požadavků na bezpečnost a jiného veřejného zájmu, a je-li to vhodné, založí je na výrobních požadavcích v provozních podmínkách spíše než v konstrukčních nebo popisných charakteristikách v souladu s kapitolou 4 (Technické překážky obchodu).