Článek 10.50
Náhrada škody
1. Každá strana zajistí, aby soudy při stanovení náhrady škody:
a) přihlížely ke všem patřičným okolnostem, jako jsou nežádoucí hospodářské důsledky, včetně ztráty zisku, kterou poškozený utrpěl, k neoprávněným ziskům porušitele práv a případně i k jiným než hospodářským hlediskům, jako je morální újma způsobená nositeli práv jejich porušitelem, nebo
b) jako alternativu k písmenu a) mohly ve vhodných případech stanovit náhradu škody jako paušální částku na základě takových hledisek, jako je alespoň výše licenčních poplatků nebo poplatků, které by musely být zaplaceny, kdyby porušitel práv požádal o udělení oprávnění k užívání příslušných práv duševního vlastnictví.
2. Jestliže porušitel práv při výkonu činností nevěděl ani rozumně nemohl vědět, že dochází k porušení práv, mohou strany stanovit, že soud může nařídit náhradu zisku nebo škody, které mohou být předem stanoveny.
3. V občanském soudním řízení může každá strana, alespoň pokud jde o díla, zvukové záznamy a výkony chráněné autorskými právy nebo souvisejícími právy a v případě padělání ochranné známky, zřídit nebo zachovat předem stanovenou náhradu škod, která bude nositeli práv k dispozici podle jeho volby.