A. 11. Hořlavost plynů
1 Metoda
1.1 Úvod
Tato zkušební metoda stanoví, zda plyny smíchané se vzduchem při pokojové teplotě (přibližně 20°C) a atmosférickém tlaku jsou výbušné, a jestliže ano, v jaké oblasti koncentrací. Směsi, u kterých se postupně zvyšuje koncentrace zkoušeného plynu ve vzduchu, jsou zapalovány elektrickou jiskrou. Současně se sleduje, zda nastane zapálení plynné směsi.
1.2 Definice a jednotky
Oblast výbušnosti je rozpětí koncentrací hořlavého plynu ve směsi se vzduchem mezi dolní a horní mezí výbušnosti. Dolní a horní meze výbušnosti jsou takové mezní koncentrace, pod a nad kterými šíření plamene nenastane.
1.3 Referenční látky
Nejsou určeny.
1.4 Princip metody
Koncentrace plynu ve vzduchu je postupně zvyšována a v každém kroku se směs zapaluje elektrickou jiskrou.
1.5 Kvalitativní kritéria
Nejsou určena.
1.6 Popis metody
Zkouška je podrobně popsána v NF T 20-041 Chemické výrobky pro průmyslové použití - Stanovení hořlavosti plynů (nebo ČSN 65 0322 a ČSN EN 720-2).
1.6.1 Zkušební zařízení
Zkušební zařízení tvoří svislý skleněný válec s minimálním vnitřním průměrem 50 mm a minimální výškou 300 mm. Zapalovací elektrody jsou od sebe ve vzdálenosti 3 mm až 5 mm a jsou umístěny ve výšce 60 mm nad dnem válce. Válec je opatřen přetlakovou bezpečnostní pojistkou. Zkušební zařízení musí být opatřeno krytem, aby se zamezilo případnému ohrožení výbuchem. Jako zdroj zapálení se používá statická indukční jiskra, trvající 0,5 s, generovaná z vysokonapěťového transformátoru o výstupním napětí od 10 kV do 15 kV (maximální příkon je 300 W).
1.6.2 Zkušební podmínky
Zkouška se provádí při pokojové teplotě (přibližně 20°C).
1.6.3 Provedení zkoušky
Plyn se známou koncentrací ve směsi se vzduchem je vháněn do skleněného válce pomocí dávkovacího čerpadla. Při iniciaci směsi jiskrou se sleduje, zda se plamen oddělí od zdroje zapálení a zda se samovolně šíří. Koncentrace plynu se zvyšuje stupňovitě o 1 %, dokud nenastane výše popsané zapálení. Jestliže podle chemického složení a strukturního vzorce plynu vyplývá, že by mohl být nehořlavý, a lze-li vypočítat stechiometrické složení směsí se vzduchem, postačuje zkoušet směsi pouze v rozpětí od koncentrace o 10 % nižší, než je stechiometrická, do koncentrace o 10 % vyšší, než je stechiometrická stupňovitě o 1 %.
2 Údaje
Výskyt šíření plamene je jediný důležitý a potřebný informační údaj pro stanovení této vlastnosti.
3 Protokol o zkoušce a interpretace výsledků
Protokol o zkoušce obsahuje následující známé údaje:
- přesnou specifikaci látky (identifikaci a nečistoty),
- odkaz na použitou zkušební metodu a na každou možnou odchylku od stanoveného zkušebního postupu,
- datum zkoušky,
- popis použitého zkušebního zařízení s rozměry,
- teplotu, při které byla zkouška provedena,
- zkoušené koncentrace a získané výsledky,
- výsledek zkoušky: nehořlavý plyn nebo extrémně hořlavý plyn,
- koncentrační rozpětí, které bylo zkoušeno s krokem 1 % (pokud se došlo k závěru, že plyn je nehořlavý),
- všechny informace a poznámky, které jsou důležité a potřebné pro interpretaci výsledků.