Chráněná oblast přirozené akumulace vod
Východočeská křída
Hranice chráněné vodohospodářské oblasti navazuje na hranici chráněné vodohospodářské oblasti Orlické hory 1) na jejím průsečíku s rozvodnicí povodí Orlice a Metuje, severně od Sedloňova ve Východočeském kraji v okrese Rychnov nad Kněžnou a pokračuje podél ní jižním směrem a dále od Pěčína podél hranice chráněné vodohospodářské oblasti Žamberk - Králíky 2) do Žamberka v okrese Ústí nad Orlicí. Odtud vede jihozápadním směrem po silnici II/312 na Hejnici až na křižovatku na kótě 463 a dále po spojnici přes vrch Kozinec (kóta 538) ke kótě 411 u Písečné. Dále sleduje silnici přes Žampach a Hnátnici až k Tiché Orlici a potok Dobroučku směrem proti toku do Horní Dobrouče. Odtud vede po silnici II/313 až k rozvodnici povodí Labe a Dunaje a po ní jižním směrem přes vrch Palici na kótu 536 (U spálené boudy), kde se odklání do údolí Nad myslivnou a po cestě do Demníkova. Pokračuje po silnici přes Trpík do Mladějova v okrese Svitavy, kde se napojuje na železniční vlečku, která vede jižním směrem k dolu Václav Theodor, u kóty 505 na silnici I/35, západně od Moravské Třebové.
Hranice chráněné vodohospodářské oblasti odbočuje ze silnice I/35 pod kótou 505 jižním směrem po lesní silnici přes kótu 513 až po její vyústění na silnici Pohledy - Křenov a pokračuje po spojnici na vrch Růžek (kóta 570) do průsečíku rozvodnice povodí Svratky a Moravy s hranicí Východočeského a Jihomoravského kraje. Tuto hranici sleduje západním směrem k jejímu průsečíku s tokem Křetínky, mezi Bohuňovem a Horním Poříčím, a pokračuje proti toku Křetínky k zaústění Zlatého potoka a po Zlatém potoce do Horní Jedlové a po silnici II/362 severním směrem do Poličky. Odtud vede západním směrem po silnici I/34 na rozcestí na kótě 582 a dále severním směrem po silnici přes Široký Důl do Lubné, kde odbočuje západním směrem po silnici k rybníku Zinkar.
Od rybníka Zinkar sleduje hranice tok Desné do Kamenného Sedliště a podél jihozápadního okraje Dolního, Středního a Horního rybníka se napojuje u Borku na silnici II/359. Po ní vede přes Proseč v okrese Chrudim do Zderazi a dále po silnici přes Perálec a Hněvětice do Předhradí. Odtud pokračuje severním směrem po levém břehu Krounky až k jejímu ústí a dále po levém břehu Novohradky do Luže, kde se napojuje na silnici II/305 a pokračuje přes Stradouň, Jaroslav a Horní Jelení v okrese Pardubice do Borohrádku v okrese Rychnov nad Kněžnou.
Z Borohrádku vede hranice chráněné vodohospodářské oblasti po silnici II/318 do Čestic na silnici I/11, z níž odbočuje západně od obce na silnici přes Rašovice a Křivice na silnici II/304, po níž vede na rozcestí na kótě 299, východně do Bolehošti. Zde odbočuje na silnici přes Bolehošť, Očelice, Městec, Vysoký Újezd nad Dědinou a Jílovice do Výravy v okrese Hradec Králové. Po silnici II/299 přes Libřice přechází na hranici okresů Hradec Králové a Náchod.
Hranice chráněné vodohospodářské oblasti sleduje západním směrem rozhraní okresů Hradec Králové a Náchod a dále okresů Hradec Králové a Trutnov až po průsečík s rozvodnicí povodí Horního Labe a Cidliny, východně od Cerekvice nad Bystřicí. Po této rozvodnici vede přes Boháňku v okrese Jičín až na kótu 328 u Maňovic a dále západním směrem po silnici přes Kačerov do Hořic, které obchází po severním okraji zástavby. Dále sleduje silnici I/35 přes Ostroměř do Úlibic a odtud silnicí I/16 do Kumburského Újezda. Zde přechází na silnici přes Pustou Proseč a Valdov až na kótu 409, kde se napojuje na hranici širšího ochranného pásma Lázní Bělohradu 3). Po hranici ochranného pásma vede až do Bukoviny u Pecky a odtud po silnici Tetín - Pecka severním směrem na rozcestí na kótě 468. Od této kóty vede spojnicí přes kótu 541 (Na Červeném Vrchu), vrch Dubinku (kóta 504), Pecen (520), Stěnu (500), Labský vrch (468), Martinskou stěnu (486), Srnčí kopec (503), Slučí kameny (511), Závoru (548), Větrník (511) na křižovatku na kótě 522 jižně od Horního Žďáru a dále po silnici do Hajnice. Zde přechází na Hajnický potok a od jeho zaústění sleduje dále tok Běluňky až do Chvalkovic v okrese Náchod.
Z Chvalkovic vede hranice po silnici II/307 do Velkého Třebešova, po silnici I/33 přes Českou Skalici a Kleny na křižovatku na kótě 311, kde odbočuje jižním směrem po silnici přes Šonov u Nového Města nad Metují až do Vrchoviny k železniční trati Otovice - Choceň. Po západní straně trati probíhá jižním směrem přes Nové Město nad Metují, kde předchází tok Metuje a sleduje Janovský potok až k závlahové nádrži u Zákraví v okrese Rychnov nad Kněžnou. Od této nádrže přechází na rozvodnici povodí Metuje a Orlice, po níž vede do jejího průsečíku s hranicí chráněné krajinné oblasti Orlické hory.
------------------------------------------------------------------
1) Nařízení vlády ČSR č. 40/1979 Sb., o chráněných oblastech přirozené akumulace vod Beskydy, Jeseníky, Jizerské hory, Krkonoše, Orlické hory, Šumava a Žďárské vrchy.
2) Nařízení vlády České socialistické republiky č. 10/1979 Sb., o chráněných oblastech přirozené akumulace vod Brdy, Jablunkovsko, Krušné hory, Novohradské hor, Vsetínské vrchy a Žamberk - Králíky.
3) Prozatímní ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů Lázně Bělohrad vyhlášena výnosem ministerstva zdravotnictví čj. LZ/3-2884 - 31. 3. 60 ze dne 12. 4. 1960.