Chráněná oblast přirozené akumulace vod
Severočeská křída
Severní hranice chráněné vodohospodářské oblasti je totožná se severní hranicí chráněné krajinné oblasti Labské pískovce 1) - od hraničního přechodu Petrovice v Severočeském kraji v okrese Ústí nad Labem probíhá po státní hranici s Německou demokratickou republikou až po Vilémov v okrese Děčín. Dále sleduje hranici chráněné krajinné oblasti Labské pískovce až ke styku s hranicí chráněné krajinné oblasti Lužické hory 2), po níž pokračuje ke státní hranici s Německou demokratickou republikou u Dolního Podluží v okrese Česká Lípa, podél státní hranice k Hrádku nad Nisou v okrese Liberec a jihovýchodním směrem až po průsečík hranice chráněné krajinné oblasti Lužické hory s rozvodnicí povodí Lužické Nisy a Ploučnice, ležící na silnici I/13 severně od obce Jitrava.
Hranice chráněné vodohospodářské oblasti sleduje rozvodnici povodí Lužické Nisy a Ploučnice až na Ještěd (kóta 1012), kde přechází na rozvodnici povodí Lužické Nisy a Jizery a vede po ní na Maršovický vrch (kóta 743) v okrese Jablonec nad Nisou. Dále pokračuje jižním směrem po hranici vodárenského toku Jizera (poř. č. 11, profil Příšovice) k silnici Frýdštejn - Dalešice, kde odbočuje po silnici přes Mukařov a Žaleč k Jizeře. Dále probíhá po pravém břehu Jizery proti toku do profilu zaústění Zbytského potoka a po něm proti toku do obce Koberovy - Chloudov a odtud po silnici přes Dlouhý, Smrčí do Záhoří ve Východočeském kraji v okrese Semily. Ze Záhoří pokračuje jižním směrem spojnicí přes kótu 542, vrch Kozákov (kóta 744), kótu 381 jižně od Tatobit na kótu 322 jižně od Žernova a po silnici II/282 do Rovenska pod Troskami. Pokračuje východním směrem podél železniční trati Turnov - Hradec Králové do Podůlší v okrese Jičín, do průsečíku s rozvodnicí povodí Cidliny a Jizery, po níž se vrací západním směrem až do jejího průsečíku se silnicí I/16 u Ohařic. Sleduje silnici I/16 jižně od Sobotky až na křižovatku u Horního Bousova ve Středočeském kraji v okrese Mladá Boleslav a dále silnicí II/268 do Kněžmostu. Odtud probíhá po silnici přes Budu na silnici I/10 a po ní jižním směrem do Chudoples, kde na kótě 242 se napojí na hranici 2. ochranného pásma zdroje Bradlec 3) a po ní pokračuje k Jizeře.
Hranice chráněné vodohospodářské oblasti pokračuje jižním směrem po levém břehu Jizery a navazuje na východní a jižní omezení vodárenského toku Jizera (poř. č. 12, profil Sojovice), kde zasahuje do okresů Nymburk a Praha-východ a vrací se po západní hranici vodárenského toku do Horního Slivna v okrese Mladá Boleslav. Odtud odbočuje po silnici Horní Slivno - Košátky a od východního okraje obce Košátky sleduje hranici lesa a u Kojovic se napojuje na silnici do Byšic v okrese Mělník. Dále pokračuje po silnici I/16 směrem na Mělník, který obchází po severovýchodním okraji zástavby k Labi a přechází tok Labe severně od Mělníka v říčním km 5 (kilometráž dolního toku Labe od zaústění Vltavy).
Na levém břehu Labe se hranice chráněné vodohospodářské oblasti napojuje na jižní omezení vnějšího ochranného pásma vodního zdroje Čepel 4) na území okresů Mělník a Kladno ve Středočeském kraji a Litoměřic v Severočeském kraji. Východně od obce Mšené-lázně se odklání od hranice ochranného pásma Čepele a sleduje dále severním směrem silnici I/30 do Budyně nad Ohří a po silnici směrem na Žabovřesky přechází tok Ohře. Po levém břehu Ohře (včetně ostrova svatého Klimenta u Brozan) pokračuje k zaústění do Labe a dále po levém břehu Labe k obci Malé Žernoseky. Obec Malé Žernoseky obchází po jižním okraji zástavby k železniční trati Lovosice - Řetenice, kterou sleduje až k Opárnu.
Od železničního mostku u Opárna pokračuje proti toku po pravém břehu Milešovského potoka do profilu zaústění potoka do Chotiměře a proti toku tohoto potoka k silnici severně od Chotěboře a po ní na křižovatku na kótě 297. Od kóty 297 se vrací spojnicí k zaústění Milešovského potoka a v tomto profilu překračuje tok Labe.
Na pravém břehu Labe pokračuje hranice chráněné vodohospodářské oblasti spojnicí na kótu 261 u Velkých Žernosek, přes vrch Radobýl (kóta 399), kótu 234 na kótu 209 na západním okraji Litoměřic, které obchází po severním okraji zástavby až po silnici Litoměřice - Žitenice. Dále probíhá po silnici do Pohořan a přes Ploskovice do Býčkovic. Odtud pokračuje přes vrch Vinice /kóta 258) na kótu 256 a po silnici přes Dolní Nezly, Soběnice, Horní Chobolice, Trnobrany, po silnici II/240 do Srdova. Dále sleduje silnici na Habřinu, kde odbočuje po silnici na Úštěk k železničnímu přejezdu na kótě 278 a spojnicí této kóty s kótou 289 na silnici Úštěk - Kravaře. Po této silnici probíhá do obce Kravaře v okrese Česká Lípa. Severním směrem pokračuje po silnici II/263 na kótu 284 u Valteřic, kde odbočuje po silnici směrem na Sloupno a překračuje tok Ploučnice. Ze Sloupna vede po silnici přes Radeč, Volfartice, Novou Ves, Mistrovice, Nový Oldřichov do Kamenického Šenova. Odtud sleduje západním směrem jižní hranice chráněné krajinné oblasti Lužické hory a Labské pískovce, zasahuje na území okresu Děčín a končí u hraničního přechodu Petrovice.
------------------------------------------------------------------
1) Výnos ministerstva kultury ČSR čj. 44946/72-11/2 ze dne 27. června 1972.
2) Výnos ministerstva kultury ČSR čj. 6927/76 ze dne 19. března 1976.
3) Ochranné pásmo vodního zdroje Bradlec vyhlášeno rozhodnutím vodohospodářského orgánu ONV Mladá Boleslav čj. Vod/405-115/76 ze dne 18. 1. 1977.
4) Hranice chráněného území vodního zdroje Čepel vyhlášeny rozhodnutím odboru výstavby a územního plánování ONV Litoměřice čj. 225/1977 ze dne 10. 11. 1977 a ONV Mělník čj. Výst. 328.3-2810/77 ze dne 28. března 1977.