Článek 72
Ochrana informací souvisejících s bezpečností státu
1. Tento článek upravuje případy, kdy by podle názoru státu zpřístupnění informací nebo písemností tohoto státu poškodilo jeho národní bezpečnostní zájmy. Mezi tyto případy patří případy spadající do působnosti čl. 56 odst. 2 a 3, čl. 61 odst. 3, čl. 64 odst. 3, čl. 67 odst. 2, čl. 68 odst. 6, čl. 87 odst. 6 a čl. 93, jakož i případy vznikající v jiných úsecích řízení, kdy se může jednat o takové zpřístupnění.
2. Tento článek se vztahuje i na případy, kdy osoba, která byla požádána o poskytnutí informací či důkazů, odmítne tak učinit nebo předá věc státu s tím, že zpřístupnění těchto informací či důkazů by poškodilo národní bezpečnostní zájmy státu, a dotčený stát potvrdí, že podle jeho názoru by zpřístupnění poškodilo jeho národní bezpečnostní zájmy.
3. Žádným z ustanovení tohoto článku není dotčena povinnost zajistit ochranu důvěrných informací podle čl. 54 odst. 3 písm. e) a f) nebo uplatňování čl. 73.
4. Pokud stát zjistí, že jeho informace či písemnosti jsou nebo zřejmě budou zpřístupněny v některém úseku řízení, přičemž podle jeho názoru by zpřístupnění poškodilo jeho národní bezpečnostní zájmy, je tento stát oprávněn zasáhnout do řízení s cílem dosáhnout řešení této otázky podle tohoto článku.
5. Jestliže je stát názoru, že zpřístupnění informací by poškodilo jeho národní bezpečnostní zájmy, podnikne ve spolupráci s žalobcem, obhajobou nebo přípravným či projednacím senátem podle okolností případu veškeré vhodné kroky s cílem společně řešit tuto otázku. Těmito kroky může být:
a) pozměnění nebo upřesnění žádosti;
b) rozhodnutí Soudu ohledně významu požadovaných informací či důkazů nebo rozhodnutí, zda tyto důkazy, ač významné pro řízení, nelze získat nebo nebyly získány z jiného zdroje než od dožádaného státu;
c) získání informací nebo důkazů z jiného zdroje či jinou formou; nebo
d) dohoda o podmínkách poskytování pomoci, mimo jiné včetně poskytování souhrnů nebo upravených verzí, omezeného zpřístupnění, používání zasedání s vyloučením veřejnosti nebo protistrany, nebo jiných ochranných opatření přípustných podle tohoto Statutu a Jednacího a důkazního řádu.
6. Jakmile byly podniknuty veškeré vhodné kroky ke společnému vyřešení této otázky, avšak podle názoru státu neexistují prostředky ani podmínky umožňující poskytnutí nebo zpřístupnění informace či písemnosti bez poškození jeho národních bezpečnostních zájmů, sdělí žalobci nebo Soudu konkrétní důvody svého rozhodnutí, s výjimkou případů, kdy by uvedení konkrétních důvodů nevyhnutelně způsobilo poškození národních bezpečnostních zájmů státu.
7. Pokud Soud poté rozhodne, že tyto důkazy jsou významné pro řízení a nezbytné pro rozhodnutí o vině či nevině obviněného, může Soud podniknout následující kroky:
a) požaduje-li se poskytnutí informace či písemnosti na základě žádosti o spolupráci podle části 9 nebo okolností popsaných v odstavci 2 a dožádaný stát uvedl důvod odmítnutí zmíněný v čl. 93 odst. 4:
(i) Soud může před vyvozením závěrů podle odstavce 7 písm. a) bodu (ii) vyžádat další konzultace za účelem projednání prohlášení státu, které podle potřeby mohou zahrnovat slyšení s vyloučením veřejnosti a protistrany;
(ii) dojde-li Soud k závěru, že uvedení důvodu odmítnutí podle čl. 93 odst. 4 za daných okolností znamená, že dožádaný stát nejedná v souladu se svými povinnostmi podle tohoto Statutu, může Soud postoupit věc podle čl. 87 odst. 7, s uvedením důvodů tohoto závěru; a
(iii) Soud může podle okolností učinit takové závěry v hlavním líčení s obviněným ohledně existence nebo neexistence jisté skutečnosti; nebo
b) za všech jiných okolností:
(i) nařídit zpřístupnění; nebo
(ii) v případech, kdy nenařídí zpřístupnění, podle okolností učinit takové závěry v hlavním líčení s obviněným ohledně existence nebo neexistence jisté skutečnosti.