Příloha č. 8
Zásilky, které je podle § 11 odst. 1 písm. c) zákona
zakázáno dovážet a provážet z určitých zemí
--------------------------------------------------------------------------------
Zásilky Země původu
--------------------------------------------------------------------------------
1. Rostliny borovice (Pinus L.)1), cedru Rusko, Turecko a neevropské země
Cedrus Trew.), cypřišku (Chamaecyparis
Spach), douglasky (Pseudotsuga Carr.),
jalovce (Juniperus L.), jedle (Abies
Mill.), jedlovce (Tsuga Carr.), modřínu
(Larix Mill.) a smrku (Picea A. Dietr.),
s výjimkou plodů a osiva
2. Rostliny kaštanovníku (Castanea Mill.) a Rusko, Turecko a neevropské země
dubu (Quercus L.) s listy
3. Rostliny topolu (Populus L.) s listy severoamerické země
4. Samostatná kůra jehličnanů (Coniferales) Rusko, Turecko a neevropské země
5. Samostatná kůra kaštanovníku (Castanea neevropské země; evropské země,
Mill.) ve kterých se vyskytuje
Cryphonectria parasitica
(Murrill) Barr2)
6. Samostatná kůra dubu (Quercus L.), s severoamerické země
výjimkou dubu korkového (Quercus suber
L.)
7. Samostatná kůra javoru cukrového (Acer severoamerické země
sacharum Marsh.)
8. Samostatná kůra topolu (Populus L.) americké země
9. Rostliny hlohu (Crataegus L.), hrušně Rusko, Turecko a neevropské země
(Pyrus L.), jabloně (Malus Mill.),
kdouloně (Cydonia Mill.), kdoulovce
(Chaenomeles Lindl.), Photinia Ldl., růže
(Rosa L.) a slivoně (Prumus L.)3), určené
k pěstování, s výjimkou rostlin ve
vegetačním klidu prostých listů, květů a
plodů
10. Rostliny stolonotvorných a hlízotvorných všechny země s výjimkou
druhů lilku (Solanum L.) nebo jejich členských států EU, Švýcarska,
kříženců, určené k pěstování, včetně popřípadě dalších zemí, v nichž
sadby brambor (Solanum teberosum L.) rostlinolékařská správa prověřila
podmínky pěstování těchto rostlin
a které zveřejnila ve Věstníku
Ministerstva zemědělství (dále jen
"Věstník")
11. Hlízy brambor (Solanum tuberosum L.) - všechny země s výjimkou
nesadbové brambory členských států EPPO
12. Rostliny lilkovitých (Solanaceae) určené neevropské země
k pěstování, jiné než uvedené v bodě 10.,
s výjimkou osiva
13. Zemina a jiné pěstební substráty, mimo Běloruské, Estonsko, Litva,
čistou rašelinu, tvořené zcela nebo Lotyšsko, Moldávie, Rusko,
částečně zeminou nebo organickou hmotou, Turecko, Ukrajina a neevropské
jako jsou části rostlin, humus nebo kůra země s výjimkou Kypru, Egypta,
Izraele, Libye, Malty, Maroka a
Tuniska.
14. Rostliny révy (Vitis L.), s výjimkou jiné země než členské státy EU,
plodů Slovensko, Švýcarsko a další
země, v nichž rostlinolékařská
správa prověřila podmínky pěstování
těchto rostlin a které zveřejnila
ve Věstníku
15. Rostliny citrusu (Citrus L.), kumkvatu jiné země než členské státy EU
(Fortunella Swingle) a Poncirus Raf. a a Švýcarsko
jejich kříženci, s výjimkou plodů a osiva
16. Rostliny datlovníku (Phoenix L.), s Alžírsko, Maroko
výjimkou plodů a osiva
17. Rostliny hrušně (Pyrus L., jabloně (Malus Rusko a neevropské země s
Mill.), kdouloně (Cydonia Mill.), slivoně s výjimkou zemí středozemní
(Prunus L.) a jejich kříženci a jahodníku oblasti (Alžírsko, Egypt,Izrael,
(Fragaria L.), určené k pěstování, s Kypr, Libanon, Libye, Malta,
výjimkou osiva Maroko,Sýrie, Tunisko, Turecko),
Austrálie, Nového Zélandu,Kanady
a kontinentálních států USA; i
pro tyto země však platí zákaz
uvedený v bodě 9.
18. Rostliny trav (Gramineae), s výjimkou jiné země než členské státy EPPO
okrasných vytrvalých trav čeledí
Bambusoideae, Panicoideae a rodů
bezkolenec (Molinia Shrank), Bouteloua
Lag., Buchloe Engelm., Hakonechloa Mak.
ex Honda, Hystrix Moench, kavyl (Stipa
L.), lesknice (Phalaris L.), pampas
(Cortaderia Stapf.), Shibataea Mak. ex
Nak., Spartina Schreb., třtina
(Calamagrostis Adans.), Uniola L. a
zblochan (Glyceria R. Brown), určené k
pěstování, s výjimkou osiva
19. Rostliny kukuřice (Zea mays L.) určené k Amerika, Bosna a Hercegovina,
pěstování, s výjimkou osiva, řezané Bulharsko, Chorvatsko, Maďarsko,
zelené rostliny kukuřice a suché palice Rumunsko, Jugoslávie a další
kukuřice země 4), ve kterých je zjištěn
výskyt Diabrotica barberi Smith
et Lawrence, Diabrotica
undecimpunctata howardi Barber,
Diabrotica undecimpunctata
undecimpunctata Mannerheim nebo
Diabrotica virgifera Le Conte.
------------------------------------------------------------------
1) Vědecké botanické názvy rostlin vycházejí ze Směrnice Komise Evropských společenství č.77/93 EEC. české názvy rostlin z publikace Dostál, J. (1989): Nová květena ČSSR. Academia Praha a z publikace Valíček, P. a kol. (1989): Užitkové rostliny tropů a subtropů. Academia Praha.
2) Vědecké názvy karanténních škodlivých organismů vycházejí z publikace Smith, I.M.; McNamara D.G.; Scott, P.R.; Holderness, M.; Burger B. (1997): Quarantine Pests for Europe. CAB International ve spolupráci s EPPO. Wallingford.
3) Mezi rostliny slivoně (Prunus L.) v širším pojetí se zahrnují rostliny třešně a višně (Cerasus Duhamel), broskvoně (Persica Mill.), meruňky (Armeniaca Scop.), mandloně (Amygdalus L.) a švestky (Prunus L.) včetně švestky, slivoně, myrobalánu a trnky.
4) Případné další země zveřejňuje rostlinolékařská správa ve Věstníku.
------------------------------------------------------------------