VIII.
Závěr
81. Ústavní soud neshledal důvody pro odchýlení se od již dovozeného závěru o ústavně souladném výkladu napadeného ustanovení, které by si žádaly jeho navržený derogační zásah. Ústavní soud dospěl k závěru, že v rozporu s ústavním pořádkem je pouze doslovný, byť jazykově jednoznačný výklad napadeného ustanovení, nikoli výklad zohledňující jeho účel, kterému tak musí být dána přednost. A to zejména proto, že v rozhodovací činnosti již panuje shoda na výkladu a použití napadeného ustanovení a každý hypotetický zásah do této praxe jez povahy věci výjimečný a musí být vážen obzvláště pečlivě. Tímto plenárním nálezem i dřívějšími nálezy Ústavního soudu, zejména sp. zn. II. ÚS 4139/16, jejichž esenciálním jádrem je výklad napadeného ustanovení podle jeho smyslu a účelu, jsou při použití § 16 odst. 1 a § 28a zákona o půdě vázány všechny orgány i osoby (čl. 89 odst. 2 Ústavy). Ústavní soud proto z výše uvedených důvodů podle § 70 odst. 2 zákona o Ústavním soudu návrh Nejvyššího soudu zamítl.
Předseda Ústavního soudu:
JUDr. Rychetský v. r.
******************************************************************