Článek 16
1. Konzulární úřad má právo na spojení se svou vládou, s diplomatickými misemi vysílajícího státu a s konzulárními úřady vysílajícího státu kdekoli se nalézají. Konzulární úřad může k tomuto účelu používat všech vhodných spojovacích prostředků, včetně diplomatických nebo konzulárních kurýrů, diplomatických a konzulárních zavazadel a kódovaných nebo šifrovaných zpráv. Radiovou vysílací stanici může zřizovat pouze se souhlasem přijímajícího státu.
2. Při použití veřejných spojovacích prostředků budou platit pro konzulární úřad stejné podmínky jako pro diplomatickou misi.
3. Úřední korespondence konzulárního úřadu a kurýrní zásilky a zavazadla jsou za předpokladu, že jsou opatřena zřetelným vnějším označením své úřední povahy, nedotknutelná a nemohou být ani otevřena ani zadržena. Mohou obsahovat pouze úřední korespondenci a předměty, určené výlučně k úřední potřebě.
4. Konzulární kurýr musí být vybaven úřední listinou označující jeho postavení, v níž je uveden počet zásilek tvořících konzulární zavazadlo. Bude vybaven diplomatickým pasem, vydaným vysílajícím státem. Konzulární kurýr požívá stejných práv, výhod, výsad a imunit jako diplomatický kurýr vysílajícího státu.
5. Vysílající stát, jeho diplomatické mise a jeho konzulární úřady mohou určit konzulární kurýry ad hoc. Ustanovení odstavce 4 tohoto článku se vztahují na takového kurýra s výjimkou toho, že výsady a imunity uvedené v tomto odstavci se na něj přestanou vztahovat, jakmile odevzdá konzulární zavazadlo, které mu bylo svěřeno, příjemci.
6. Konzulární zavazadlo může rovněž být svěřeno kapitánu lodi nebo civilního letadla vysílajícího státu. Kapitán musí být vybaven úřední listinou označující počet zásilek tvořících konzulární zavazadlo, avšak nebude považován za konzulárního kurýra. Po projednání s příslušnými místními orgány může konzulární úřad pověřit některého ze svých členů, aby uvedená zavazadla přímo a volně převzal od kapitána lodi nebo letadla nebo aby mu je předal.